Výměna lidí za umělou inteligenci už není jako ze sci-fi filmu. Manažerům začínají pomáhat v organizaci podřízených chytré technologie.
Nákup v e-shopech, hledání v mapách, sdílení příspěvků na sociální síti. Tím poskytují lidé a ještě dobrovolně data Googlu o tom, co se jim líbí, Facebooku, jak se zrovna cítí a tak dál. Na podobné bázi je založena myšlenka využití umělé inteligence na úrovni managementu, kterou se zabývali i experti na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. To znamená, že chytré technologie mohou posbírat data prakticky z každé interakce zaměstnanců.
Systém tím manažerovi ujasní, kdo a na čem přesně pracuje nebo v jaké fázi se zrovna zadaný úkol nachází. Chytrá technologie poskytne skutečná data − nikoli založená na subjektivním dojmu. Usnadní tím manažerovi určení odpovědnosti a zároveň pomůže v operativním rozhodování. Vzhledem k tomu, že právě koordinace a kontrola činnosti zaměstnanců tvoří 54 procent každodenní náplně práce manažera, dá umělá inteligence vedoucímu pracovníkovi větší prostor pro řešení zásadnějších problémů. Data vycházejí z průzkumu mezi 1770 manažery, který provedla poradenská společnost Accenture.
Průkopníkem v používání technologií tímto způsobem je kanadská společnost Klick specializující se na zdravotnictví a podle ředitele Leeroma Segala se jí to vyplácí. „Náš dvacetiletý experiment je založený na tom, že tvoříme cyklus, který řídí náš úspěch,“ řekl. Firma uvádí, že udržuje roční míru růstu hodnoty společnosti kolem čtyřiceti procent. Počet lidí ve finančním oddělení snížila na pět a oddělení lidských zdrojů nemá vůbec.
Nárůst příjmů podniků o 38 procent během čtyř let, když investují do chytrých technologií, předpověděla v Davosu také společnost Accenture. Bez nich mohou podle generálního ředitele skupiny Accenture Strategy Marka Knickrehma korporace na růst svých zisků rovnou zapomenout.
