„Dobrá buchta? Zlatavá“

Šéfkuchař a „obyčejná kuchařka“ odpovídali týdeníku Sedmička před kolínským mistrovstvím světa v pečení buchet na totožné otázky.

Oba preferují povidla. Poznají, kdy je buchta dobře upečená a vědí, čím se tvorba sladké pochutiny může pokazit. Jaroslav Sapík je šéfkuchař a majitel pražského hostince U Koně, vařil také bývalému prezidentovi Václavu Havlovi. Dagmar Dědková je státní zaměstnankyně z Kolína, která ráda peče. Zatímco Sapík kolínskou akci – mistrovství světa v pečení buchet – prostřednictvím Československého svazu kuchařů spolupořádá a zasedne v porotě, Dědková se o netradiční soutěži dozvěděla z novin.

Jak se pozná dobrá buchta? Sapík: Záleží nejen na samotné chuti, ale i na vzhledu, barvě, na tom, jak je dekorovaná, pocukrovaná.
Dědková: Že je dozlatova upečená.

Co může pečení pokazit? Sapík: Může být špatně vypracované těsto, buchta se může takzvaně zdrcnout. Někdo ji spálí.
Dědková: I třeba tím, že potraviny nemají správnou pokojovou teplotu. Důležité je, aby těsto dobře vykynulo. Já ho nechávám kynout dvakrát.

jakou náplň upřednostňujete? Sapík: Mám rád povidla.
Dědková: Švestková povidla nebo tvaroh.

Koupili byste si už hotové buchty ze supermarketu? Sapík: Rozhodně ne.
Dědková: Když by mi nezbyl čas na pečení, asi ano. Ale lepší než ze supermarketů jsou buchty z menších obchodů.

Kdy naposledy jste pekli? Sapík: Ani nevím, u nás peče manželka. Doma mi obecně chutnají hlavně pokrmy, které vaří nebo peče někdo jiný.
Dědková: Zrovna včera.

Už jste někdy pečení pokazili a museli buchty vyhodit? Sapík: Stane se, že se někdy nezadaří. V tom případě je však důležité buchty opravdu vyhodit do koše. Nebo, přesněji řečeno, nikomu je nenabízet. Nechlubit se jimi.
Dědková: Ještě se mi nestalo, že by moje buchty nebyly k jídlu.