Slabé podpoře a zájmu o ICT v Česku mimo jiné neprospívá velmi nestabilní politické prostředí a značná roztříštěnost. Tento problém se nyní kvůli dalším politickým aférám protahuje. Je celkem pravděpodobné, že současný úřednický kabinet Jiřího Rusnoka bude v čele státu stát mnohem delší dobu, než se původně počítalo. To může být pro velký problém, protože právě tato vláda o ICT zájem nejeví. „Současná úřednická vláda inklinuje především k tradičnímu starému průmyslu,“ potvrzuje Novák.
Jak Svaz průmyslu a dopravy, tak ICT Unie připravily pro úřednickou či novou regulérní vládu seznamy věcí, které je nutné co nejdříve vykonat. Jako stěžejní se jeví velice rychle sjednotit vedení ICT projektů pod jednu autoritu s vysokými pravomocemi, stejně jako akceptování ICT strategií na nejvyšší vládní úrovni. Jednotným gestorem by opět mohla být Rada vláda pro konkurenceschopnost a informační společnosti (RVKIS), která fungovala pod Nečasovým kabinetem a po pádu jeho vlády byla zrušena.
Blízko k Rusnokovi
Tlak, který Svaz průmyslu začal vyvíjet, by mohl dopadnout na úrodnou půdu. Jeho šéf Jaroslav Hanák je totiž podle informací E15.cz se současným premiérem Rusnokem v přízni a úřednická vláda mu poměrně naslouchá. Svaz se chce přímo podílet také na programovém prohlášení budoucí regulérní vlády.
Otázkou ovšem je, jak se k situaci budou stavět ostatní ministři. Například ministr vnitra Martin Pecina dle jeho slov „nebude překážkou eGovermentu“ a ministr zdravotnictví Martin Holcát se zase zdá být nakloněn pro eHealth. Jeho počínání ale na druhou stranu působí dojmem, že se do problematiky nechce příliš pouštět. Překážkou jsou mimo jiné i samotní doktoři, kteří o elektronizaci zdravotních agend nechtějí slyšet.
Pokud se úřadování současných vyslanců prezidenta Miloše Zemana vlivem povolebních tahanic skutečně protáhne, Rusnok by podle ICT Unie neměl dávat od digitální agendy ruce pryč a minimálně by měl udělat několik změn, které s tímto průmyslem přímo či nepřímo souvisí. „Rychle by se měl změnit především zákon o veřejných zakázkách,“ říká Svatoslav Novák. „A stejně tak by ÚHOS měl výrazně zrychlit kontroly veřejných zakázek, protože se tím projekty neúnosně protahují.“
Dořešit se samozřejmě musí i problematické čerpání dotací z Evropské unie a jako důležitý se jeví také dokument eGoverment 2014+. „Bez něho na tuzemský eGoverment můžeme zapomenout, stát na něj nemá,“ varuje Novák.
Svaz průmyslu navrhuje také „vyčlenit objem finančních prostředků ČR a EU odpovídající významu ICT a rozdělit ho do jednotlivých projektů dle jejich přínosu k hospodářskému růstu a posílení konkurenceschopnosti“. V 6 hlavních bodech se píše také o jednotné strategii digitální agendy, po čemž se z různých míst volá už dlouho, realizaci doprovodných projektů „zvyšujících přínosy ICT na ekonomiku“ (semináře, výzkumy a podobně) a důraz je kladen i na podporu elektronického obchodování, fakturací, administrativy a tak dále.
Ono vyčleňování finančních prostředků je rovněž nejisté. I politické strany před volbami sice mluvily o tom, že chtějí alespoň část výnosu aukce kmitočtů investovat zpět do rozvoje internetu. Operátoři tomu nicméně nevěří a hlasy zaznívající z Rady Českého telekomunikačního úřadu se sice různí, převládá ale spíše skepse.
Opět se mluví o tom, že je nutné naplňovat již schválené strategie, například Digitální Česko 2.0. „Tyto dokumenty u nás doposud příliš nikdo nebral v potaz,“ konstatuje Novák.
Politici se o ICT nezajímají i z toho důvodu, že mezi veřejností nemá dobré jméno kvůli mnoha problematických monstrózním projektům a neschopnosti státních představitelů tyto projekty vysvětlit a propagovat. Panuje proto shoda v tom, že se eGoverment musí mnohem lépe propagovat a udělat mu pozitivní PR.
