Postavu cynického kouzelníka pochybných morálních kvalit zviditelnila příjemně drsná filmová adaptace Constantine s Keanu Reevesem v hlavní roli. U nás ho jeho kruté noirové komiksy zatím donutily ke rvaní démonů do malých dětí (Hellblazer: Syn člověka) a ohýbání se pro mýdlo ve věznici s nejtvrdší ostrahou (Hellblazer: Těžké časy).
Tentokrát Constantine míří kvůli starému dluhu do Západní Virginie, kde vládne venkovská „idyla“ jako z Texaského masakru motorovou pilou. Zde mu bude na nic i schopnost popasovat se bez použití kouzel a pěstí s nejhoršími vrahy pouhou inteligencí a výřečností.
Efektně zpracované prostředí a postavy, stejně jako vycizelované promluvy hlavního hrdiny s námi tuto žánrovou hru hrají bez zaváhání. Přidejme opakující se motivy bezcitnosti k životu, postavy s krutou vizáží a mrtvá zvířata u cest vyvedená v ostrých linkách a démonické barevnosti. Atmosféra jako vystřižená z Pána much vrcholí v realistických scénách zabíjení zbavených slov a zvuků, což jim ještě přidává na naléhavosti.
Jenže scenárista Brian Azzarello (100 nábojů) s námi hraje špinavou hru, v níž nikdo není jen hodný nebo zlý, a Dobré úmysly tak nechává na půl cesty mezi žánrovým hororem a realitou našeho světa. Co se mu ale upřít nedá, je zajímavý hrdina, který díky své vnitřní slabosti a pokřivenosti prostředí rozsévá jen zkázu. A především všudypřítomná atmosféra obecného pocitu zmaru zaplněná mementy úpadku a smrtelnosti.
Takovýto pohled, jdoucí proti všeobecnému modernímu kultu úspěchu a prosperity, by si měl alespoň jednou za čas připomenout každý z nás. Minimálně jako součást duševní hygieny.
Autor je spolupracovníkem redakce
