Dobrovolných dárců je málo. Lidé krev raději prodávají | E15.cz

Dobrovolných dárců je málo. Lidé krev raději prodávají

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vzácná není jenom krev, ale stále více také její dobrovolní dárci. Jejich služby mohou během epidemie chřipky chybět. Lékaři vidí jeden z důvodů v komerčním prodeji krevní plazmy.

V hradecké fakultní nemocnici platí od poloviny listopadu zákaz návštěv. Od té doby onemocnělo takzvanou prasečí chřipkou několik dětí z diagnostického ústavu, kraj se koncem minulého týdne ocitl na hranici chřipkové epidemie. Před několika dny začalo i očkování. Zároveň se objevilo další riziko spojené s rychlým šířením nemoci – nedostatek dárců krve.

Peníze jsou peníze

Na transfuzním oddělení hradecké fakultní nemocnice evidují okolo deseti tisíc aktivních dárců, kteří věnují krev či plazmu v průměru dvakrát ročně. Několik tisíc dalších však chybí. Důvodů je několik.
„Chybí větší informovanost v mladé populaci o nutnosti dárcovství a používání transfuzních přípravků z odebrané lidské krve k léčbě. Umělá krev totiž neexistuje. Nízká je i ochota nezištně a zdarma pomoci, ale také neochota některých zaměstnavatelů uvolňovat v nezbytných případech dárce k odběru,“ řekl primář transfuzního oddělení hradecké fakultní nemocnice a předseda Společnosti pro transfuzní lékařství České lékařské společnosti J. E. Purkyně Vít Řeháček a dodal, že dalším důvodem nedostatku dárců jsou soukromé firmy.

Těm totiž část potenciálních dobrovolníků, nejčastěji mladých lidí studujících vysokou školu, prodává svoji plazmu za peníze.
Ve státních zařízeních se plazma v podobě derivátů vrací zpět do nemocnic.
„Plazma se z komerčních center prodává do zahraničí, neslouží tedy k léčbě pacientů v České republice,“ varuje Řeháček.
Nejbližším takovým zařízením je pobočka společnosti Sanaplasma v Pardubicích, která funguje od dubna roku 2008.

„Plazma od nás odchází ke zpracování a dále již nemáme na její využití vliv. Pomáhá však potom pacientům v rámci celé Evropské unie,“ uvedla Jana Dejmková, lékařka z pardubického centra firmy Sanaplasma. Za jeden odběr tam zájemci inkasují 400 korun. Podle manažerky centra Petry Míčkové jich denně přicházejí v průměru dvě stovky.

„Můžeme odebírat plazmu až třiceti lidem najednou. Studenti tvoří zhruba šedesát až sedmdesát procent našich klientů,“ řekla Míčková a odmítla tvrzení, že by soukromá centra ubírala dobrovolné dárce krve státním zařízením.
„Dárce krve transfuzním stanicím určitě nebereme. Chodí k nám většinou lidé, kteří by normálně darovat krev nešli,“ uvedla Míčková.
Dejmková však připouští, že část dobrovolníků skutečně do pardubického centra dochází.

„Deset až patnáct procent lidí, kteří chodí k nám, má zkušenost s darováním krve či plazmy ve státních zařízeních. Je také naopak možné, že z části lidí, kteří přijdou nejprve k nám, se stanou dobrovolní dárci krve,“ řekla Dejmková a dodala, že soukromá a státní zařízení musí splňovat stejná kritéria.

„Rozdíl ve výběru dárce by neměl být žádný. Placené odběry ale vedou k tomu, že lidé zamlčí rizikové skutečnosti, jako je zdravotní stav či rizikové kontakty,“ upozornil Řeháček.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video