Dominanta za betonem

Čtvrtou nejšikmější věž v Evropě schovaly betonové hradby nového obchodního centra.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v centru Ústí má šikmou věž. Do roku 2006 ji částečně kryla budova tržnice. Společnost AM Development ji zbourala s tím, že brání výhledu na krásnou dominantu města. A postavila obří multikomplex Fórum, který bude příští týden otevřený. Za ním už ale není kostel ani nakloněnou věž vidět vůbec.
Novou dominantou se tak stalo Fórum. Zábavní a nákupní park vyrostl v centru, v části, kterou v dubnu 1945 zničily bomby. Od války tam stála jen silnice, pár domů, parkoviště a dvě tržnice.
Před třemi lety tvrdil tehdejší primátor Petr Gandalovič, že projekt obchodního centra je komplexní a pro město lepší.
„Novostavba nezastiňuje kostel, jakékoliv jiné domy by ho stejně zastínily, a do těchto míst domy prostě patří. Ale tenhle snědl dvě až tři ulice, což centrum ochudilo o možnost vrátit sem předválečné drobné měřítko,“ konstatuje architekt Matěj Páral. A dodává, že stavbě neslouží ke cti její anonymita. O jejím autorovi Jánu Makovníkovi neexistuje veřejně dostupná zmínka. Tomáš Lichtenberg zase na webových stránkách o architektuře města www.usti-aussig.net říká, že žádné soudné město by si laciným obchoďákem nezrušilo šestinu půdorysu historického centra. „Architekti nového projektu se nechali inspirovat historickou podobou tohoto území lemovaného kdysi městskými hradbami s výraznými vstupními branami. Chtějí vytvořit dílo, které by působilo přirozeně, jako by na tomto místě stálo odjakživa,“ psalo se v roce 2006 na webu města.
Městské hradby s branami skutečně vyrostly, ale jsou z betonu a další obří betonovou stěnou je právě obchodní multiplex. „Moby Dick. A fakt pořádný,“ komentuje novou dominantu Pavel Ošahlík. „Hodnocení vzhledu souvisí se subjektivním vnímáním každého člověka. Názory jsou odlišné, což je naprosto normální,“ tvrdí dnes mluvčí magistrátu Milan Knotek.

Čtvrtá nejšikmější

Šikmou věž už návštěvníci Ústí neuvidí. Dvoumetrové vychýlení bylo totiž patrné při pohledu z dostatečné vzdálenosti. A to je věž ještě o skoro tři centimetry šikmější. Měřilo se před padesáti lety, a pak když se začaly hloubit základy Fóra a na zdech a stropě kostela se objevily trhliny. Arciděkan z obavy o to, aby kostel nespadl, požádal o přeměření věže. Ústecký architekt Zdeněk Havlík nejmodernější technikou tehdy naměřil vychýlení 200,9 centimetru, věž se za padesát let pohnula skoro o tři centimetry. „Šikmý kostel je tedy ještě šikmější. To už ale na vlastní oči neuvidíme,“ konstatuje Marek Petr z Ústí nad Labem. Naklonění věže si tak užijí jen ti, kteří se dostanou dovnitř. „Položí-li láhev na podlahu ve vrcholu, okamžitě se velkou rychlostí skutálí do kouta,“ říká historik Martin Krsek. Věž ale zatím není veřejnosti přístupná.

Šikmé věže v Evropě - věž románského kostela v německém Suurhusenu - vychýlení 5,17 stupně (odklon 240 centimetrů)
- věž v italské Pise - vychýlení o 3,97 stupně (odklon 460 centimetrů)
- Bohata wěža v Budyšíně - odklon od kolmice 144 centimetrů