Doping má efekt po desetiletí. Zákaz činnosti na pár let nemá smysl

příčně pruhovaná svalovina

příčně pruhovaná svalovina Zdroj: Nephron, wikimedia

Brali drogy, byli usvědčeni, odpykali si tresty a vrátili se ke sportovní kariéře. Tím by to mohlo skončit. Ovšem nekončí, a to proto, že kdysi pobírané zakázané látky mohou sportovcům pomáhat i po mnoha letech. Tvrdí to alespoň studie lékařů z Univerzity v Oslu, na kterou upozornil sportovní web stanice BBC.

„Data nasvědčují, že například nejčastěji využívaný trest ve sportu – tedy zastavení činnosti na dva roky – je naprosto nedostačující,“ tvrdí vedoucí studie, profesor fyziologie Kristian Gundersen.

Svalstvo si totiž podle něho zachovává svou strukturu celá desetiletí. Při užívání anabolických steroidů se totiž zvyšuje hustota buněčných jader ve svalových vláknech a následným cvičením roste objem svalové hmoty. Pokud pomine zátěž, objem svalů se zmenší, ale buněčná jádra zůstanou. „Je to, jako byste postavili spoustu elektráren a pak je dočasně, na dobu trestu, zavřeli a pak je zase spustili,“ přirovnává Gundersen efekt anabolických steroidů, který ověřil na myších.

Je to, jako byste postavili spoustu elektráren, na chvíli je odstavili, a pak zase začali využívat

Britové komentovali ve světle norské studie skvělé výsledky Justina Gatlina (32), který letos zaběhl nejlepší časy sezony na tratích 100 a 200 metrů. „V tomto věku je už za zenitem, neměl by dosahovat tak dobrých výsledků,“ soudí mistr světa v překážkovém běhu na 400 metrů Dai Greene. Gatlin nezávodil v letech 2006 až 2010, a to kvůli dopingu původně dostal osmiletý zákaz činnosti. Trest mu však arbitrážní komise zkrátila na polovinu a od té doby je podle všech testů „čistý“.

Podle BBC by bylo záhodno ve světle studie přehodnotit celou logiku trestů za doping, kterou uplatňuje Světová antidopingová agentura.