Po operaci šedého zákalu doporučil lékař pětasedmdesátileté Jitce Horáčkové z Havlíčkova Brodu, ať si koupí a dlouhodobě užívá na podporu zraku lutein. Látku, již obsahuje nesčetně doplňků stravy, bratru za tři stovky třicet tablet. Brát se prý mohou dvě denně. Důchodkyně lékařovu radu poslechla, i když jí suma citelně zasáhla do rozpočtu. Kdyby jí ovšem poradil skutečný odborník, dozvěděla by se, že stejnou službu prokáže pravidelná konzumace mrkve. Lidé si navíc často sami naordinují léčbu pomocí doplňků stravy jen na základě zkušeností blízkých, či dokonce jen podle internetových diskusí. Ještě horší ovšem je, že nezřídka dostanou podobnou radu i u odborníka – lékaře či lékárníka.
„Řada pacientů se snaží řešit některé své zdravotní problémy samoléčbou bez návštěvy lékaře a logicky hledá nějaký zdroj informací. Buď na internetu, anebo přímo v lékárně. Problém nastává, pokud jim lékárník nabídne doplněk stravy jako léčivo, respektive nějakým způsobem informuje o jeho možném léčivém účinku. K žádnému skutečnému léčení ale nedojde, pokud pomineme placebo efekt,“ varuje Jana Vyhlídalová, zakládající členka sdružení Obran – občané proti nepravdivým informacím v lékárnách. Pacient si myslí, že ušetřil, ale ve skutečnosti ztratí čas potřebný k léčbě. „Valná část lékárenského personálu dělá svou práci profesionálně, ale bohužel toto pravidlo neplatí stoprocentně,“ dodává Vyhlídalová. Také Evropská komise zjistila, že až 95 procent tvrzení uváděných na obalech doplňků stravy je klamavých. Vyrazila proto spotřebitelům na pomoc. Vydala seznam 220 povolených zdravotních tvrzení, jimiž mohou výrobci své zboží propagovat.
Přípravky bez účinku
Nejde o to, pohanět šmahem všechny doplňky stravy. Tyto speciální typy potravin mají na trhu již dávno své pevné místo, a pokud se užívají v souladu s jejich původním posláním, mohou posílit zdraví konzumenta. Objem trhu s doplňky stravy se odhaduje na šest až osm miliard korun a každoročně roste o několik procent. Zhruba tři pětiny z nich se prodají v lékárnách, zbytek v řetězcích, drogeriích, na benzinových pumpách, ve fitness centrech, v přímém prodeji a na internetu.
Jen v lékárnách v Česku prodává své produkty více než 500 výrobců, tři čtvrtiny trhu ovládá padesátka největších z nich. „Spotřebitelé mají největší zájem o probiotické přípravky, preparáty s obsahem omega-3 nenasycených mastných kyselin a doplňky stravy podporující správnou funkci kloubů. Klesající prodeje naopak vykazují multivitaminové doplňky stravy pro dospělé,“ doplňuje Bohumil Hlavatý, výkonný ředitel České asociace pro speciální potraviny (ČASP).
Doplňky stravy podle něj přispívají k udržení dobrého zdraví a dodávají tělu potřebné živiny, které se v běžné stravě nevyskytují v dostatečné míře. Stále více vědeckých důkazů potvrzuje jejich úlohu v předcházení riziku určitých onemocnění.
A právě v tom tkví zlaté pravidlo. Doplňky stravy nelze v žádném případě zaměňovat s léky. Ani s těmi volně prodejnými. Jejich účelem je doplňovat běžnou stravu o vitaminy, minerály či další látky s nutričním či fyziologickým účinkem. Nikdo však nemusí zkoumat jejich skutečnou účinnost, jako je tomu u léků.
Celý článek v aktuálním čísle týdeníku Euro
