Dražební poradna
#####Tato rubrika vzniká ve spolupráci s RNDr. Jiřím Burešem, Ph. D., předsedou České asociace dražebníků
?
Mnoho účastníků dražeb se domnívá, a zřejmě k tomu přispívá i obecný dojem vytvářený sdělovacími prostředky, že sdělení licitátora „potřetí“ se již vlastně rovná samotnému ukončení dražby. Mnozí si myslí, že slůvko „potřetí“ má být doprovázeno klepnutím dražebního kladívka, nebo dokonce by mělo být vyřčeno až po tomto příklepu. Jak tomu ve skutečnosti je podle zákona o veřejných dražbách (ZVD)? Protože udělení příklepu je právním úkonem, ZVD se snaží eliminovat „uklepnutí“, aby z licitace nebyli předčasně vyřazeni dražitelé, kteří mají zájem dále licitovat. Proto před slůvkem „potřetí“ je povinen licitátor upozornit účastníky dražby na skutečnost, že neučiní-li někdo z přítomných účastníků dražby podání vyšší, než bylo podání naposled učiněné účastníkem dražby (označení účastníka dražby, který učinil nejvyšší podání), udělí mu příklep.
Pokud nebylo učiněno vyšší podání, oznámí licitátor ještě jednou poslední podání a po třetí výzvě udělí příklep účastníkovi dražby, který učinil nejvyšší podání. Učiněným podáním je potom účastník dražby vázán. Slůvkem „potřetí“ není dražba ukončena, neboť ZVD stanoví, že dražba je ukončena až udělením příklepu. To znamená, že do tohoto okamžiku dražba probíhá a je stále možno činit vyšší podání. Žádný časový limit mezi třetí výzvou licitátora a příklepem není stanoven. Pouze v případě nedobrovolné dražby ZVD stanoví, že příklep je možné udělit nejdříve tři minuty po zahájení dražby. ZVD tedy přiznává právní relevanci a závaznost nikoli slovům „potřetí“, nýbrž až samotnému příklepu – tedy klepnutí dražebního kladívka (prakticky je možné použít jakýkoli předmět či dokonce jenom ruku), a spojuje s ním vznik specifických práv a povinností z proběhlého právního úkonu – veřejné dražby.
Jiným případem by bylo, kdyby některý z účastníků dražby byl oprávněn z předkupního práva k předmětu dražby. Pro tuto eventualitu stanoví ZVD zvláštní postup licitace. Osoba oprávněná z předkupního práva je povinna jej dražebníkovi doložit do začátku dražby. To je třeba učinit originály nebo úředně ověřenými kopiemi příslušných dokumentů. Pokud se tak stane, má tento dražitel zvláštní výhodu v průběhu licitování na dražbě. Není totiž vázán nejvyšším podáním jiného účastníka dražby, a pokud učiní podání ve stejné výši, jako bylo nejvyšší podání, udělí licitátor příklep tomuto dražiteli oprávněnému z předkupního práva.
V tomto případě licitátor čeká, zda osoba oprávněná z předkupního práva „dorovná“ nejvyšší podání učiněné některým z účastníků dražby. I takové podání je samozřejmě možno kterýmkoli účastníkem dražby překonat o minimální příhoz až do okamžiku, kdy licitátor udělí příklep. Výhoda pro dražitele oprávněného z předkupního práva tedy spočívá v tom, že nemusí jiné účastníky dražby překonávat o minimální příhoz, ale na každé podání mu stačí „dorovnat“. Pokud jeho nejvyšší „dorovnané“ podání žádný z ostatních účastníků dražby nepřekoná, stane se dražitel oprávněný z předkupního práva vydražitelem.
