V diskusích o Applu nejčastěji narážíte na zcela odlišné názory dvou skupin. Ta první tvrdí, že od smrti Steva Jobse jde Apple tou nejpřímější cestou do horoucích pekel a nepochybně je už blízko svého cíle. Druhá skupina je orientována zcela opačně a tvrdí, že Apple prožívá nejlepší období v historii.
Přestože se okolo Applu pohybuji již hodně let a prožil jsem s ním změnu několika procesorových platforem, vzestupy i pády, neztotožňuji se s názorem ani jedné skupiny. I když je z části i chápu, protože některé kroky Applu v poslední době představují něco, proti čemu Steve Jobs dříve veřejně vystupoval. A na druhou stranu se firmě finančně velmi daří.
Všechno už tu bylo, ale až Apple ukázal, jak se to má dělat. Dokáže to ještě u dalších produktů?
Vraťme se ale o dva roky zpět. Apple právě začal prodávat iPhone 4S, který byl v podstatě jen zrychlenou verzí již známého modelu iPhone 4. V oblasti tabletů se velmi dobře prodával iPad 2, který byl rychlejší a štíhlejší, než iPad první generace. Byly to evoluční potomci dvou přístrojů, které byly svým způsobem revoluční – jak iPhone, tak iPad přišly na trh, který do té doby opanoval někdo jiný (v případě iPhonu), nebo který v podstatě neexistoval (tablety).
Letošní vývoj akcií společnosti Apple
Apple se zde dokázal prosadit a je zcela logické, že všichni předpokládali, že další z jeho produktů bude opět něčím revolučním. Za Steva Jobse už ale nepřišel. Ve velkém tato očekávání revolucí posílil jeho oficiální životopis, ve kterém se hovoří o bájné televizi, chytrých hodinkách a dalších produktech. Ty však stále zůstávají neodhaleným tajemstvím.
Začalo tak období přehnaných očekávání, která z velké části mohou za názory první zmíněné skupiny. Pokud totiž očekáváte revoluční produkty a ony tu nejsou, působí to na vás dojmem, že Apple již není, co býval.
Kroky menší, ale neméně významné
Ale podívejme se na věc trochu střízlivější optikou, pod vlivem které si musíme přiznat, že Apple své další kroky provádí velmi chytře a lze s nimi souhlasit. Například malý iPad mini – jakkoli se nám mohl zpočátku jevit coby nelogicky uvedený produkt (a přestože se hovořilo, že Jobs byl proti malému iPadu, existují důkazy, že ke sklonku svého života uznal koncept menšího iPadu jako přinejmenším zajímavý), v současné době tvoří páteř prodejů tabletů od Applu. A tím přináší společnosti další peníze, které může dále investovat. A doufejme, že je investuje do dalšího vývoje.
Stejné platí i o iPhonech. Na první pohled se může zdát, že iPhone 5s je jen nudnou evolucí. Ovšem jen do doby, než jej začnete používat. Čtečka otisků prstů a její implementace do systému je něco, co funguje naprosto spolehlivě, a vy si jen říkáte, jak to, že to tak nefungovalo doteď. Ano, můžete namítnout, že čtečka otisků prstů není ničím novým a že se již používá nějakou dobu na spoustě produktů a jistě budete mít pravdu.
Prostě funguje. A za rok bude u většiny konkurenčních telefonů...
Jenže ono je to podobné, jako s iPhonem. Ten, když přišel na trh, také nebyl ničím novým, chytré telefony zde již byly několik let. Ale srovnejte si chytré telefony před iPhonem a po iPhonu. iPhone nebyl první, ale určil, jak budou vypadat všechny ostatní. A s TouchID to bude podobné – nepřinesl nic převratně nového, ale určuje, jak budou v budoucnu čtečky otisků prstů v telefonech vypadat. Počkejte si rok.
A to jsou přesně ty kroky, které Apple vždy dělal za Steva Jobse a dělá jej i nyní. Vždy vzal něco, co už tu vlastně bylo, ale udělal to jinak – a vždy tím stanovil nový standard přístrojů. Povedlo se mu to s prvním počítačem typu vše v jednom, povedlo se mu to s hudebním přehrávačem, prodejem aplikací, telefonem a tabletem. Povedlo se mu to s displejem s vysokým rozlišením a povede se mu to se čtečkou otisků prstů a 64bitovými mobilními čipy. A je možné, že se mu to jednou povede i s dalšími produkty v nových oblastech i bez vedení Steva Jobse.
Autor je šéfredaktorem magazínu SuperApple
