Chrámový komplex Angkor byl ve středověku zřejmě největším městem světa. Pak ale čtyři století chátral opuštěný v pralese. Dnes jsou desítky opravených chrámů největší turistickou senzací Kambodže. A archeologové oznámili, že našli v džungli další města.
Bylo to jak scéna z filmu. Lehce potrhlý vědec se prodírá džunglí a chytá tropické brouky pro svou sbírku. Je ve svém živlu, nad každým nálezem se radostně zatetelí, nic než hmyz ho nezajímá.
Najednou kolem prolétne veliký motýl s duhovými křídly. Vědec se za ním nadšeně rozeběhne se síťkou, až mu liány srazí klobouk ze zpocené hlavy. Prodere se za motýlem houštinou na nějakou mýtinu – a tam před sebou v úžasu spatří fascinující podívanou: prastarý chrám zarostlý pralesem.
Monumentální středověké chrámové město Angkor v Kambodži, které po čtyři století chátralo opuštěno v džungli, přesně takhle objeveno… nebylo. Tradičně se sice uvádí, že bylo hlavní město někdejší mocné Khmerské říše zcela zapomenuto až do poloviny 19. století, kdy na něj francouzský vědec Henri Mouhot náhodou narazil. Odborníci se ale romantickou legendu snaží vyvracet s tím, že místní obyvatelé o ruinách Angkoru vždycky dobře věděli a že lokalitu navštěvovali i různí evropští cestovatelé.
Zmíněný vědec Henri Mouhot byl zkušený dobrodruh a vynikající znalec jihovýchodní Asie. Do oblasti Angkoru šel najisto. Jeho zásluha spočívala hlavně v tom, že díky jeho zápiskům byl unikátní komplex zpopularizován v západním světě a že začaly rozsáhlé archeologické práce, které pokračují vlastně dodnes.
Velké jako Praha
Angkor totiž není jen tak nějakých pár polorozpadlých sloupků. Je to prastaré velkoměsto, jehož rozlehlost a výstavnost všechny legendy hravě překonává. Na vrcholu expanze ve 12. století mělo přes milion obyvatel a rozkládalo se na ploše přesahující 400 kilometrů čtverečních.
To představuje například zhruba stejnou plochu a populaci, jakou má dnes Praha i s periferiemi. Angkor tak byl zřejmě největším středověkým městem světa. S přilehlými předměstími měl prý dokonce až tři tisíce kilometrů čtverečních.
Nejlepší na tom je, že desítky chrámů se zachovaly dodnes, a to v relativně dobrém stavu. Chrámový komplex lze prozkoumávat celé dny. Dokonce i dva miliony turistů, kteří unikátní památku ročně navštíví, se v rozlehlém areálu docela dobře rozptýlí. Lze si tudíž pro vychutnání atmosféry vždycky najít i nějaké relativně klidné zákoutí.
Ruiny pro Laru Croft
Jedinečné auře Angkoru hodně přidává právě to, že ho dlouho stravovala džungle. Když začaly v 19. století záchranné práce, dělníci museli nejdřív deset let jen kácet stromy, než byla vůbec centrální část města jakžtakž zpřístupněna. Některé chrámy jsou částečné symbióze s džunglí záměrně ponechány dodnes. Křivé ruiny obepínají kořeny obrovských fíkovníků jako chapadla nebo lepkavá síť. Po povalených sloupech se prohánějí gekoni, při troše štěstí se tu a tam mihne i pořádný had.
V těchto fotogenických kulisách si udělá vděčnou fotku každý turista a zaujala i filmaře. Točil se tu dobrodružný film o vykradačce hrobů Lara Croft – Tomb Raider s herečkou Angelinou Jolie v hlavní roli. Žádný vzácný artefakt z Angkoru herečka neodcizila, adoptovala ovšem po natáčení v Kambodži místního chlapce.
Chrám je na vlajce i pivu
Přinejmenším centrální chrám celého města nazývaný Angkor Wat byl opravdu asi i královskou hrobkou. Jde o velkolepou stavbu na ploše přesahující kilometr čtvereční. Je obehnán vodním příkopem a více než 3,5 kilometru vnějších zdí.
Vystavěn byl ve 12. století za vlády krále Suryavarmana II. Na stavbě pracovalo 300 tisíc dělníků a trvala 30 let. Původně byl chrám zasvěcen hinduistickému bohu Višnuovi, ale zřejmě tu byl i sám Suryavarmana II. posléze pohřben. Později tu působili i buddhističtí mniši.
Ikonická stavba se dnes stala hlavním symbolem kambodžské státnosti. Je zobrazena přímo i na státní vlajce Kambodže. Angkor se jmenuje kdekterý hotel, restaurace či turistická kancelář. Angkor je i oblíbené místní pivo.
Polpot sem přidal miny
Středověké město možná nikdy nebylo úplně ztraceno, zcela nesporně ale bylo opuštěno. V 15. století se začal zdejší důmyslný závlahový systém rozpadat a khmerské obyvatelstvo postupně odešlo. Angkor pak opravdu čtyři století splýval s džunglí. Restaurační práce nepostupovaly bez komplikací ani v moderní éře.
Když v roce 1975 ovládlo Kambodžu maoistické hnutí Rudých Khmerů a nastolilo hrůzovládu, země upadla do izolace a hospodářství zkolabovalo. Angkor byl zase na čas opuštěný. Diktaturu sice po čtyřech letech ukončila invaze vietnamské armády, zbytek Pol Potových Rudých Khmerů se ale bohužel stáhl právě do džungle v západní části země kolem Angkoru.
Polpotovci dokonce obývali i přímo část chrámového města. Neblahým důsledkem bylo, že celý region hustě zaminovali. To trvalo až do devadesátých let.
Laser objevil další zapomenutá města
Na přelomu tisíciletí ale přišel turistický boom. Oblast byla vyčištěna od min a od thajské hranice byla postupně přivedena asfaltová silnice. Ve městě Siem Reap, které je výchozí základnou na průzkum Angkoru, se spustily realitní dostihy. Vyrostlo tu spoustu nových hotelů a zábavních podniků.
Celý turistický průmysl i zájem archeologů navíc dostaly v loňském roce nový impulz. Australští vědci oznámili, že při důkladném leteckém průzkumu oblasti objevili pomocí laserové technologie pod džunglí zbytky dalších rozlehlých měst. Ta měla být vybudována stejnou khmerskou civilizací, která postavila Angkor Wat. V kambodžské džungli tak zřejmě na rozluštění čeká ještě docela dost tajemství.
