Asijské země chtějí megaměsta, peníze ale došly

Astana, Kazachstán,

Astana, Kazachstán, Zdroj: Repro E15

Neipyijto, Barma
Nová Káhira, Egypt
Amaravati, Indie
Khazar Islands, Ázerbájdžán
5
Fotogalerie

Projektanti nových měst v mimoevropských zemích slibují postavit nejvyšší mrakodrap světa nebo tisíc mešit. Megalomanské projekty ve většině z nich ale v poslední době narazily na akutní nedostatek peněz.

Darujte cihly, vybídla Indy vláda

Tak jako čeští patrioti kdysi vybírali peníze na stavbu Národního divadla, podobně mají Indové přispět rovnou na stavbu celého velkoměsta. „Darujte cihlu na svou novou metropoli,“ vybídla je veřejná kampaň v indickém svazovém státu Ándhrapradéš. Od něj se v roce 2014 odtrhla severní část, z níž vznikl nový stát Telangána. Ándhrapradéš si proto musí mimo jiné postavit nové hlavní město. To se bude jmenovat Amaravati a na základní stavební kámen poklepali indičtí politici už více než před rokem.

Bombastická videa a vizualizace sice představily futuristické velkoměsto, ve skutečnosti ale zatím vyhrazených 200 kilometrů čtverečních zeje prázdnotou a zůstává na nich jen 30 původních vesnic. Státní společnost CRDA, která dostala projekt na starosti, zoufale hledá peníze. Město má stát celkem čtyři miliardy dolarů. Se Světovou bankou jedná CRDA o půjčce půl miliardy dolarů. Ándhrapradéš nakonec ve finanční nouzi oslovil zmíněnou veřejnou sbírkou i řadové obyvatele. Každých deset darovaných rupií symbolicky představuje jednu cihlu. Přispělo už čtvrt milionu lidí, kteří zatím darovali něco přes 5,5 milionu cihel.

V Nové Káhiře má vyrůst tisíc mešit

Do finanční tísně se hned na začátku dostává projekt Nové Káhiry. Ta má odlehčit současnému přelidněnému hlavnímu městu Egypta. Nová metropole má být domovem pěti milionů lidí, má v ní vyrůst přes tisíc mešit a také největší park na světě. Egypt je ale v hospodářském útlumu a zhusta proto musí pomoci zahraniční investoři. V první řadě čínské společnosti, které už slíbily poskytnout celkem 35 ze 45 miliard dolarů potřebných na první fázi projektu.

Saúdská Arábie plánuje na své náklady postavit v novém městě Islámské muzeum a velkou, dvanáctihektarovou mešitu. Indové chtějí investovat do stavby univerzity a lékařského centra. Projekt Nové Káhiry není výstřelkem, existují pro něj vážné důvody. Původní Káhira je totiž s 18 miliony obyvatel nejlidnatějším městem Afriky a vedle přelidnění trpí také smogem, nepořádkem a špatnou dopravní infrastrukturou.

Barmské město duchů má zachránit jeho ošklivost

Novodobé hlavní město Barmy neboli Myanmaru vykazuje všechny typické rysy velikášského totalitního projektu. Dřívější vojenská junta rozhodla o stavbě metropole Neipyijto svévolně bez jakékoli veřejné diskuze, náklady na stavbu zruinovaly pokladnu už tak chudé země a na stavbě naopak zbohatlo několik prominentních „přátel“ junty. Město přitom nakonec zůstává poloprázdné.

 

Stavba začala už v roce 2004 v odlehlé oblasti ve vnitrozemí Barmy. Výběr lokality uprostřed ničeho souvisí s paranoiou generálů. Podle jedné z teorií se báli invaze z moře, proto chtěli přemístit úřady pryč z přímořského Rangúnu, který je nejlidnatějším městem a centrem byznysu. První roky nechala junta stavět novou metropoli v naprostém utajení, novinářům byl vstup zakázán. Důležité termíny, jako například začátek přesunu úřadů, určili astrologové. Celkové náklady dosáhly čtyř miliard dolarů.

Ve městě vyrostlo vedle vládních budov i mezinárodní letiště a několik luxusních hotelů. Chybí jediné – lidé. Po předloňském volebním vítězství demokratické opozice v čele s disidentkou Aun Schan Su Ťij jsou investice do metropole utlumeny. Z Neipyijta je nyní bizarní město duchů, kde žijí v podstatě jen zaměstnanci vládních úřadů. Naddimenzované desetiproudové ulice křižuje tu a tam motorka.

Svitla ale naděje – turismus. Otevírající se Barma je v současnosti turistickým hitem, v roce 2015 tam zamířilo na pět milionů návštěvníků, což je šestkrát více než v roce 2011. Cestovky jim zkoušejí nabízet i návštěvu Neipyijta s pádným argumentem – tohle město je tak ošklivé, až je zajímavé.

Disneyland na umělých ostrovech u Baku nabral zpoždění

Město na umělých ostrovech, kterému bude dominovat nejvyšší mrakodrap světa. To je projekt Khazar Islands, který si staví Ázerbájdžán na pobřeží Kaspického moře na předměstí metropole Baku.

Prvotní euforii zkrotilo zlevnění ropy, z níž kavkazská země především žije. Práce na stavbě jsou už dva roky utlumeny. Město má mít podle projektu 800 tisíc obyvatel, 150 škol, a dokonce Disneyland. Vyrůst tu má i nový nejvyšší mrakodrap planety nazvaný Azerbaijan Tower se 186 patry a výškou 1050 metrů. Projekt zastřešuje místní koncern Avesta. Rozpočet první fáze stavby je 12 miliard dolarů.

Příští rok má Avesta odevzdat prvních šest umělých ostrovů a 19 mostů, to ale není příliš reálné. Útlum projektu zasáhl i českou firmu PSJ, která už v roce 2014 podepsala smlouvu na stavbu čtyř domů v přepočtu za téměř 11 miliard korun. Od té doby ale musí čekat.

V Astaně vrcholí další stavební horečka

Impulz pro rozšíření dostala letos novodobá kazachstánská metropole Astana. Kvůli výstavě Expo 2017, která začne 10. června, staví Kazachstán v podstatě celou novou čtvrť města. Ovšem původně plánovaný rozpočet 250 milionů eur musejí organizátoři postupně seškrtávat. Po roce 2014 se do Kazachstánu začal přelévat hospodářský útlum z Ruska a kazachstánská měna tenge výrazně oslabila. Přesto je nový výstavní areál z větší části už hotov. Kazachstánci jsou velmi hrdí a přes Expo se chtějí světu stůj co stůj představit jako vyspělá země. Astanu si začali budovat jako nové hlavní město už v devadesátých letech.

V době hospodářského boomu poháněného prodejem nerostných surovin sem pozvali elitní architekty, jako byli Norman Foster nebo Kišó Kurokawa. Vznikly tu pozoruhodné stavby: mrakodrap ve tvaru zapalovače, nákupní centrum připomínající stan nomádů nebo věž Bajterek, která odkazuje tvarem na kazašskou legendu o stromu života. Růst metropole ale v posledních letech kvůli nedostatku peněz „zamrzl“. Novou stavební horečku spustily až přípravy na Expo.