Ještě sbalit kufřík se zaprášenými dokumenty, navrch přihodit pár ponožek, bonbony pro karlovarského primátora a můžu vyrazit na letiště. Pro deset miliard korun za devadesát let staré dluhopisy. Výlet snů do Karlových Varů si naplánoval americký právník Edward Fagan.
S podobným cestováním už nějaké zkušenosti má. A světe div se, některé dopadly úspěšně. Odškodněním ve výši 1,25 miliardy dolarů pro oběti holokaustu a nuceně nasazené v Rakousku a Německu, které vymohl na švýcarských bankách spravujících obětem rodinné účty, se proslavil před příchodem milénia.
V Česku výší požadovaného odškodného neohromil. Nejdřív amerického právníka vyprovodil ze své kanceláře karlovarský primátor, pár dní předtím s Faganem vyběhli také na ministerstvu financí.
„Pokud neuspěji, obrátím se na soud ve Spojených státech,“ stačil ještě Fagan pohrozit, než se vydal letadlem zpátky přes Atlantický oceán. Primátora nepřesvědčil.
„Nemohl jsem panu Faganovi sdělit nic jiného, než že se celá věc netýká Karlových Varů. Kontrolu převzalo ministerstvo financí, takže jsem mu doporučil, ať se se svým požadavkem obrátí tam,“ uvedl karlovarský primátor Petr Kulhánek.
Fagan ale nepochodil ani tam. „Se závazky plynoucími z dluhopisů se Československá socialistická republika vypořádala, když oddělila tuzemský a zahraniční blok,“ vysvětlil Ondřej Jakob, mluvčí ministerského resortu financí, který provedl právní analýzu a rešerši historických dokumentů včetně právních podkladů ze Spojených států.
Lepší než do sběru
Fagan se v minulých letech už několikrát pokusil uplatnit nároky z dluhopisů vydaných evropskými emitenty před druhou světovou válkou, kvůli promlčení ale nic nedostal. To ho však, zdá se, neodradilo. „Chystám další balíček, tentokrát pro Prahu,“ oznámil na ministerstvu, když se dozvěděl, že za karlovarské dluhopisy mu nezaplatí ani korunu.
Dluhopisy z dvacátých let minulého století Praha vyřešila v roce 1962, radní se ale raději ještě jednou podívají do archivu.
Fagan chce celou věc hnát před americké soudy a tady nikdo dopředu neví. Na své cestě se bude muset americký právník vypořádat s několika problémy: už záhy po vydání dluhopisů se jejich skutečná hodnota výrazně změnila.
Zvláštní přepočty
Okupace, válka, nástup komunistů k moci, to všechno se pak postaralo o propad cenných papírů na třetinovou cenu.
K tomu opustily Spojené státy zlatý standard, a dluhopisy tak od roku 1933 kryly papírové bankovky.
Právě kvůli tomu je jejich pozdější přepočet na tehdejší cenu zlata mnohým pro smích. Navíc je jich část už zaplacená. Začalo se už v roce 1934, po válce za ně převzal záruku stát, který snížil úrokovou sazbu na čtyři procenta, prodloužil dobu splatnosti do roku 1966 a zároveň vyhlásil registraci majitelů těchto cenných papírů k uplatňování jejich nároků. V roce 1984 pak v souvislosti s navrácením československého zlata zadržovaného ve Spojených státech podepsali zahraniční majitelé dluhopisů memorandum o zaplacení neuhrazených dluhopisů, a dluh se tak vyrovnal.
Problémy s nevyplacenými starými dluhopisy způsobila Karlovým Varům zřejmě i stavba nedokončené lanovky na Tři kříže. Právě na tento megalomanský projekt musely být už v roce 1923 vypsány. Karlovy Vary totiž uzavřely na základě povolení ministerstva financí ve stejný rok půjčku k zaplacení obecních dluhů, k úhradě schodku v mimořádném rozpočtu a financování různých investic.
„Jednou z investic mohla být výstavba lanovky na Tři kříže,“ domnívá se historik Stanislav Bucharovič. Na jejím vrcholku měl totiž stát ohromný hotel Palác. Na výstavbu tak měly být použity dluhopisy v objemu jeden a půl milionu dolarů se splatností 1. ledna 1954. Zajišťoval je veškerý nemovitý majetek města.
Jenže za krize ve třicátých letech příjmy města klesly, a tak nastal problém se splácením půjčky, která se během let několikanásobně navýšila. „Dostavba lanovky se tak nekonala. Ve Varech se přesto chystaly další velké projekty. Třeba vybudování letiště a přehrady. Obě akce stály městskou pokladnu velké peníze,“ dodal historik z karlovarského muzea.
Neúspěchy Eda Fagana
Jednou z prvních akcí amerického dobyvatele Edwarda Fagana byl požadavek na okamžité soudní zastavení provozu všech kolejových lanovek v Rakousku z bezpečnostních důvodů. To když se dozvěděl o 155 obětech tragického požáru v tunelové lanovce v rakouském Kaprunu.
Neúspěšně se pak snažil přesvědčit soud o přímém vlivu černošského otroctví na počínání osmnácti amerických firem, obviňoval banky Swiss UBS a Credit Suisse z finanční podpory jihoafrického apartheidu, pak vinil z podpory apartheidu i těžařské a technologické společnosti.
Nakonec se pokusil vysoudit na rakouské bance Creditanstalt další odškodnění obětem holokaustu. Jenže i tady byl neúspěšný, navíc mu soud nařídil uhradit náklady řízení ve výši tři sta padesáti tisíc amerických dolarů. Nezaplatil.
Když na něm pak navíc osmnáct věřitelů vymáhalo dalších 9,4 milionu dolarů, vyhlásil na sebe v únoru roku 2007 osobní bankrot.
Jak se karlovy vary v roce 1924 zadlužily
Na základě povolení ministra financí ČSR uzavřelo roku 1924 město Karlovy Vary zahraniční zápůjčku. Aby splatilo obecní dluhy, k úhradě schodku v mimořádném rozpočtu roku 1923 a k zaplacení investic.
Celkem bylo emitováno 1,5 milionu dolarů v dluhopisech po tisíci a pěti stech dolarech s osmiprocentní úrokovou sazbou.
Tato sazba byla neobvykle vysoká - běžně se úroková sazba zápůjček pohybovala okolo čtyř až šesti procent.
Zápůjčka byla splatná nejpozději 1. ledna 1954.
Ve smlouvě k zápůjčce bylo vyhraženo právo zajištění hypotékou na nemovitostech Karlových Varů, to však nebylo provedeno.
Zápůjčku administrovala firma Central Union Trust Company v New Yorku, a ta předala Karlovým Varům částku 1,236 milionu dolarů.
