EET: Požadavky státu musejí být rozumně splnitelné, uvedl soudce Nejvyššího správního soudu
Bezhotovostní platby do systému elektronické evidence tržeb spadat nemají, rozhodl Ústavní soud. Povinnost elektronicky evidovat tržby podle pokynů ministerstva financí dopadala i na e-shopy. Ty ale argumentovaly, že jde o nesmyslné nařízení, neboť prý bezhotovostní platba sama o sobě elektronickou evidenci představuje. Této argumentaci dal soud za pravdu. Soudce Nejvyššího správního soudu Karel Šimka na dřívější panelově debatě v Paralelní Polis vysvětloval, že požadavky státu musejí být splnitelné rozumným způsobem.
Důležité podle Šimky bylo, že stát požaduje data v určitém času a formátu. Podnikatele, ač jimi přijímané bezhotovostní platby jako elektronická evidence de facto fungují, váže povinnost data o platbách evidovat tak, jak vyžaduje zákon.
"Požadavky státu ale obecně musejí být splnitelné, a to rozumným způsobem. Pokud by pravidelně vyžadoval od podnikatele dovezení sta kilogramů měsíční horniny, tak to sice možná splnitelné je, ale požadavek na rozumnost se vytrácí," uvedl soudce v rámci panelové debaty v prostoru Paralelní Polis, která proběhla v únoru. Na situaci e-shopů však tehdy tento princip blíže vztáhnout odmítl s tím, že dříve či později by mohl o takové kauze rozhodovat a v žádném případě nehodlá verdikt předjímat.
Šimka nicméně vyjádřil překvapení, jak malý odpor ze strany podnikatelských organizaci zavedení EET a kontrolního hlášení předcházel. "Trend je navíc od 80. let takový, že směřujeme ke kontrolované ekonomice a k on-line přehledu státu nad hospodářstvím. Napomáhá mu i ústup plateb v hotovosti," dodal soudce.
Publicista a předseda správní rady Institutu pro politiku a společnost blízkého hnutí ANO Jan Macháček ke slovům Šimky dodal, že jde o směr, kterým se ubírá celý západní svět. "Nebude to dlouho trvat a nějaká varianta elektronické evidence tržeb bude všude," dodal Macháček, jenž zavádění EET podporuje.
Příliš velké obavy u něj dle nastíněné tendence údajně nebudí, a to ani kvůli riziku úniku citlivých dat či nárůstu moci státu nad občanem. "Spíše mě děsí Donald Trump, Vladimir Putin a možné události typu rozpad Evropské unie či NATO," poznamenal Macháček.
V České republice přesto existují jedinci a instituce, co se snaží trendu vzdorovat. Jde například o provozovatele kaváren či hospod, kteří ze své živnosti udělali obecně prospěšnou společnost, a provozují tak klub.
Zavést EET odmítá i samotná Paralelní Polis, kde funguje kavárna či sdílená kancelář a celý prostor se profiluje jako institut kryptoanarchie.
