Právě teď se společnosti v automobilovém průmyslu dělí na ty, které uspějí, a ty, které prohrají. Přechod na elektromobilitu do značné míry vrací tradiční automobilky zpátky na startovní čáru vedle nové konkurence a najít správnou cestu se v tomto byznysu rovná objevu svatého grálu. Martin Jahn je členem představenstva Škody Auto a má za sebou neocenitelné zkušenosti z čínského trhu, který může automobilový svět v Evropě brzy odsunout na druhou kolej. Na otázky, jak mladoboleslavská automobilka transformaci zvládne, které modely představí nebo proč je elektromobil za půl milionu zatím nedosažitelným cílem, odpovídá ve velkém rozhovoru pro e15 magazín.
Škodovka je podobně jako ostatní automobilky v procesu transformace. V jednom z rozhovorů jste řekl, že po třech letech krize přichází teď ta nejnáročnější fáze proměny značky. Jak bude vypadat?
Ta nejnáročnější fáze se netýká jen Škody Auto, ale vlastně celého automobilového průmyslu. V roce 2035 má skončit výroba aut se spalovacími motory a je potřeba nastartovat úplně novou výrobní periodu. Tahle první je specifická v tom, že musíme investovat do dvou typů pohonů – spalovacího i elektrického. Investujeme do přestavby závodů pro elektrické modely, ale vedle toho jedeme na paralelní koleji v tom původním modu spalovacích aut.
Přitom musejí všichni najít optimální tempo, protože nikdo neví, jak ten přechod na elektromobilitu bude rychlý. Také budou do sektoru vstupovat noví hráči, zejména čínské automobilky. Očekáváme i větší nástup Tesly. Google či Apple také uvažovali o autech, mezitím se do toho pustil Foxconn, který vyrábí iPhony. Také nevíme, jak budou vlády podporovat nákup elektromobilů, což je pro nás do značné míry určující. Vstupujeme tedy do éry nejistoty, kdy se všechny tyhle faktory budou potkávat.
Jak do té transformace konkrétně pro vás zapadá, že koncern Volkswagen prozatím odložil stavbu další gigafactory, která měla stát v Líních u Plzně?
Volkswagen ve své zprávě zdůraznil, že dosud už rozhodl o třech závodech. V původním plánu jich sice bylo šest, ale s ohledem na to, jak zvolna se Evropa posouvá směrem k elektromobilitě, jsou zatím ty tři závody dostačující. Věc nestojí tak, že Česko prohrálo s Polskem nebo jinou zemí soutěž o umístění gigafactory Volkswagenu. Momentálně prostě není potřeba, což ovšem neznamená, že by se to nemohlo v budoucnu změnit.
Takže je možné, že koncern znovu vládu osloví?
Koncern ocenil přístup vlády a chce s ní nadále rozvíjet spolupráci. Nikdo nevylučuje, že pokud se bude rozhodovat za rok nebo za dva, nebude nějaký další závod stát v České republice.
Opravdu ta revize plánů na výstavbu gigafactory může přijít tak brzy? Za rok nebo za dva?
Může přijít i za tři roky nebo za pět. Uvidí se, jakým směrem se bude rozvíjet i konkurenceschopnost Evropy. My vidíme, že ta poslední rozhodnutí o umístění továren na výrobu baterií se posouvala na jiné kontinenty, třeba do Spojených států nebo Kanady. Spojené státy nabízejí obrovské subvence jak na stavbu továren na bateriové články, tak na elektrické vozy.
Vidíme velký zájem výrobců o země severní Afriky, jako je Maroko, protože tam je velká nabídka obnovitelné energie. Evropa se mezitím potýká se svými vysokými cenami, přičemž právě ty jsou klíčové pro továrny na výrobu baterií. Čili jednou věcí je, kdy bude Volkswagen novou továrnu potřebovat, druhou pak je, jak bude v té době Evropa konkurenceschopná.
Když jsme u těch globálních soubojů – jak se díváte na americký zákon o snížení inflace, kterým vláda prezidenta Joea Bidena plánuje urychlit energetickou a klimatickou transformaci 369 miliardami dolarů? Jaká je to výzva pro Evropu a její automobilky?
Vzpomínám si na dobu, kdy jsem byl šéfem CzechInvestu. Probíhaly tehdy debaty, jestli má cenu podporovat příchod zahraničních investic. Někteří politici to zlehčovali jako levicový nástroj. Dnes se nad tím trochu usmívám, když vidím totéž odehrávat se v modle tržní ekonomiky, USA, a to v objemech, jaké si ani neumíme představit. Zahraniční investice jsou prokazatelně ekonomickým stimulem, probíhá o ně boj a je potřeba je nalákat. USA tímhle dělají „big bang“ a snaží se dohnat, co Čína budovala patnáct let, a vidíme, že to funguje.
Pro Evropu to znamená k vysokým cenám energie ještě další problém. Musíme si uvědomit, že přechodem na elektromobilitu se v autoprůmyslu znovu rozdávají karty. Začíná se takřka od nuly a každý chce autoprůmysl na svém území, protože má velkou přidanou hodnotu, zaměstnává hodně lidí. Je známo, že v USA byl autoprůmysl po druhé světové válce dvakrát z veřejných peněz kompletně sanován, protože se dostal do potíží. Co vidíme teď, je třetí sanace, protože si USA uvědomují, že jim ujíždí vlak a nechtějí to dopustit.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
