Sám Eugene Kaspersky tvrdí, že je v otázce bezpečnosti trochu paranoidní, což je ostatně možné vyčíst v jeho často pesimistických scénářích dalšího vývoje. Mnoho jeho slov se ale zakládá na zkušenostech z reálného prostředí. „Vezměte si třeba výpadek elektrické sítě (blackout) v roce 2003 v New Yorku a na východním pobřeží Spojených států,“ popisuje Kaspersky. „To se stalo ve stejný den, kdy byly počítače a systémy napadeny virem Blaster,“ navazuje. „A úplně to samé se může stát třeba v Praze. Ty systémy jsou si velice podobné.“
Viry se ale objevují třeba také na mezinárodní vesmírné stanici (ISS). „Tam se občas dodávají data ze země pomocí USB disků. A ty jsou samozřejmě nakaženy,“ usmívá se Kaspersky. „Proniknout je možné prakticky kamkoliv.“
Z hackera teroristou
Právě toto jsou jedny z příkladů, kdy počítačové útoky způsobily reálnou škodu, ne pouze škodu ve světě jedniček a nul. „Kybernetické zbraně mohou být nástroje k aktivování reálných věcí,“ konstatuje Kaspersky. Podle jeho slov se tento trend navíc bude neustále zvětšovat a zcela reálně hrozí, že se kybernetické zbraně stanou běžnou součástí teroristických aktivit.
Většina počítačových útoků je dnes stále vedena skrze tradiční kriminální činnost a útočníkům-hackerům jde především o finanční zisk. Do hry se ale ve stále větší míře kromě takzvaných hacktivistů (třeba Anonymous) zapojují také vlády a právě teroristické organizace.
Čtěte také:
Vlády a firmy hledají a cvičí novou generaci kybernetických válečníků
Svět je v kybernetické válce. Hackeři jsou nejlevnější zbraně
„Teroristé zatím tyto prostředky příliš nepoužívají, ale jsem si jistý, že brzy budou,“ tvrdí Kaspersky. Své tvrzení rozvedl v krátkém sezení s novináři, kde řekl, že „někteří kybernetičtí zločinci jednoho dne konvertují do kybernetických teroristů“. Nemusí hned zakládat vlastní teroristickou buňku, ale jednoduše se například nechají najmout na vývoj kybernetických teroristických zbraní a podobně.
„Kybernetické útoky jsou pro mnoho hackerů aktivita přežívání ze dne na den,“ popisuje Kaspersky možné motivace hackerů zkusit i závažnější hackerskou činnost. „Jeden den mohou získat určité množství peněz, pak si nějakou dobu užívat, ale až peníze dojdou, opět se k hackování vrací.“ I díky tomu je prý možné tyto útočníky čas od času vystopovat.
Návrat k papíru
Svět počítačů a internetu je podle šéfa Kaspersky Lab velmi nestabilním prostředím, které není v současné době možné skutečně efektivně ohlídat. „To teď není možné. Děláme sice na různých nástrojích, ale úplná ochrana není možná,“ říká. „My máme neustále v rukou velké množství objeveného škodlivého kódu a snažíme se proti němu chránit, ale vůbec nevíme, kým a za jakým účelem byl vytvořen.“
Kaspersky Lab a další bezpečnostní společnosti často spolupracují s policií a dalšími bezpečnostními složkami. I proto ruská firma v Praze hostila několik zástupců Interpolu a vedla hovory se zdejšími státními zástupci. Role bezpečnostních firem je tak ve velké míře nejenom o samotném softwaru či hardwaru, ale také o konzultacích a na to navázaných službách.
Čtěte také:
Hackeři napadají i české banky a firmy. Ty to ale tají
Cílem kybernetických útoků je většina firem. Málokdo to ale přizná
Do kybernetických bojů se zapojují samotné vlády, podle Eugena Kasperskyho jde ale o dvojsečnou zbraň s „efektem bumerangu“ – jakmile se vyšle nějaký škodlivý kód a útok, brzy se vrátí jiný. Velké státy už nicméně své kybernetické armády cvičí a raději provádí útoky první, jako prevenci.
Obětí kybernetických útoků je většina vlád i firem, ty ale v drtivé většině případů mlčí a útoky nehlásí. Byznys s kybernetickou bezpečností je tak postavený na veliké důvěře
