Eva z Ráje už po filmové slávě netouží | E15.cz

Eva z Ráje už po filmové slávě netouží

Petr Wojnar

Herečka Eva Vejmělková už netouží po velkých rolích. Vyměnila by je za možnost, aby její dcery vyrůstaly v čistém Havířově, který miluje.

Narodila se v Karviné, žila v Praze i v Německu, ale doma je na jediném místě – v Havířově. „Píšťalka“ z filmových Básníků si jiné místo k životu nedokáže představit. „V Havířově nebyla ještě porodnice, takže jsem přišla na svět v nemocnici v Karviné-Ráji. Proto si i říkám Eva z Ráje. Jinak jsem ovšem Havířovanka,“ podotkla usměvavá herečka Eva Vejmělková. V šestnácti letech dostala studentka ostravské herecké konzervatoře osudovou nabídku. Její budoucí manžel, slovenský režisér Dušan Rapoš jí nabídl roli ve filmu Fontána pre Zuzanu. A odstartoval její strmou hereckou kariéru.
Kvůli dalším filmovým nabídkám, například Jak básníkům chutná život, seriál Chlapci a chlapi nebo film Dobří holubi se vracejí musela často cestovat mezi Havířovem a Prahou. Přesto si nechtěla vzít vzor z mnoha hereckých kolegů a odstěhovat se do hlavníhho města natrvalo. „Měla jsem v Praze pronajatý byt. Ale vždy jsem se do Havířova ráda vracela. Hlavně kvůli přátelům a blízkým. Ti pro mě byli a vždy budou důležitější než kariéra,“ vysvětlila Vejmělková. Bližší jí jsou i místní lidé. „Jsou otevření, a to je mi milejší než uspěchanost lidí v Praze. Nikdy jsem si tam nezvykla. Žít bych tam nechtěla,“ uvedla matka dvou dcer Vejmělková.

Trápí ji spalovna

Jediné, co ji doma v Havířově trápí, je vzduch, který její děti Tara a Rita musejí dýchat. I proto propůjčila svou tvář boji proti spalovně odpadků, která má vyrůst na okraji Karviné. „Tohle je věc, která by mě mohla donutit opustit rodné město. Chci, aby holky vyrůstaly ve zdravém prostředí, se spalovnou v zádech to ale nebude možné,“ kritizovala Vejmělková plánovaný krok krajských úředníků. V boji proti spalovně nestojí opodál, snaží se přispět. Shání podpisy na petice, vystupuje na protestních akcích. „Stále věřím, že zdravý rozum zvítězí. Jen mě mrzí, že nějakých sedmdesát procent místních ani pořádně neví, že poblíž jejich domů má spalovna vyrůst,“ zarazilo Vejmělkovou.
V posledních dnech musela Eva Vejmělková přece jen hodit starosti se spalovnou za hlavu. Soustředila se na premiéru opery, na které spolupracovala s manželem. „Opera se jmenuje Petr a Lucie a je vsazena do Paříže v období první světové války. Manžel ji zkomponoval, udělal hudbu a já jsem napsala texty. Je to netradiční opera, protože se tam objevují prvky rockové hudby. Netradiční je i scéna. Ale to už ať se lidi nechají překvapit a přijdou se na operu kouknout,“ pozvala na společné manželské dílo Vejmělková. Na opeře pracovali manželé téměř devět let. „V těhotenství jsem měla sluchátka na uších a poslouchala výbuchy bomb. Ale myslím, že na dceři to nezanechalo žádné následky,“ řekla s úsměvem Vejmělková. Práce na opeře, výchova dcer a zájem o dění ve městě odsunuly herectví stranou. Závislost na tom, který režisér jí co nabídne, a čekání, kdy konečně přijde nějaká krásná role, herečku donutily k přemýšlení, co dál. „Zjistila jsem, že mě herectví neuspokojuje, proto jsem se rozhodla jít znovu studovat. Vždy mě zajímala psychologie. Navíc si myslím, že každý herec musí být tak trošku psycholog. Proto jsem se vrhla na dálkové studium na Univerzitě Palackého v Olomouci,“ potvrdila Vejmělková. Diváci proto vidí Vejmělkovou na televizní obrazovce spíše ve filmových a seriálových reprízách. Jako herečka ale žádnou protekci na škole neměla. „Lidé si myslí, že známým lidem projde všechno, ale ono to tak není vždycky. Ten titul jsem si musela vydřít možná víc než ostatní,“ uvedla Vejmělková.

Psychoterapeutka Eva

Po dokončení školy pracovala v bohnické léčebně. „Dva roky jsem prožila v léčebně drogově závislých. Praxe se mi hodila k filmu Suzanne, kde jsem hrála narkomanku,“ přiblížila Vejmělková.
Práce s drogově závislými v ní nechala nesmazatelnou stopu. „Hodně jsem prožívala osudy těch lidí. Záleželo mi na tom, aby se ze závislosti dostali. Když je propustili a po pár týdnech se v léčebně objevili znovu, mrzelo mě to,“ podotkla herečka. K psychologii by se chtěla vrátit. „Stát jako babička na divadelních prknech mě neláká. Proto si myslím, že by bylo fajn se psychologii v budoucnu ještě věnovat. Obor má natolik široký záběr, že je z čeho vybírat,“ dodala Vejmělková.

Autor: Petr Wojnar
 

Hlavní zprávy

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!