Eva Zaoralová bude čestnou občankou | e15.cz

Eva Zaoralová bude čestnou občankou

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Počet lidí, kteří dostali čestné občanství Karlových Varů, není známý. Nejčerstvěji se stane čestnou občankou města Eva Zaoralová.

V novodobých dějinách bude v přehledu čestných občanů Města Karlovy Vary u jména Evy Zaoralové číslice sedmnáct. A je to první Češka, v pořadí teprve druhá žena, které se této pocty dostane.
Návrh na udělení čestného občanství Evě Zaoralové podal primátor města Petr Kulhánek.
„Eva Zaoralová je uznávanou českou filmovou teoretičkou, má velké zásluhy o popularizaci českého filmu ve světě. Především se však přes patnáct let starala o to, aby mezinárodní filmový festival byl skutečně hoden svého názvu a aby si zachoval odbornou i diváckou úroveň. Byla součástí týmu, který se významně zasloužil o to, že festival vůbec v Karlových Varech zůstal a udržel si kategorii A. Týmu, který postupně vybudoval festivalu jeho image, mezinárodní prestiž a pověst,“ vysvětluje Kulhánek.
„Návrh, abych přijala čestné občanství Města Karlovy Vary, mne potěšil opravdu mimořádně a moc si ho vážím. V době festivalu mám vždy tolik práce, že už skoro dvacet let znám jen trasu mezi Thermalem a Puppem. A proto se těším, že jako čestná občanka si třeba konečně dopřeji luxus Karlovy Vary si jednou opravdu pořádně vychutnat, zase si projít všechny ty krásné lesy, svírající údolí říčky Teplé, a kochat se spanilostí lázeňského centra od stolku některé kavárny. Doufám také, že si zajdu i do krásného divadla či na koncert v klidu a beze spěchu,“ říká Zaoralová. Ta do Karlových Varů jezdí v souvislosti s festivalem už od roku 1970. Tehdy jako novinářka časopisu Film a doba. Jak říká, město si v sedmdesátých a osmdesátých letech zamilovala – ne kvůli komunistickou ideologií ovlivněné atmosféře festivalu a šedivému městu – ale pro přírodní krásy, obklopující Karlovy Vary.
Prvním čestným občanem Karlových Varů v novodobých dějinách města – to je po roce 1989 – se stal filozof, bývalý disident, básník a polistopadový poslanec z Horní Blatné Jindřich Konečný. Ale udělování čestného občanství je akt sahající hluboko do minulosti.
„Určitě už kolem roku 1865 byla tato zvyklost zavedená. Jedním z prvních, kdo čestné občanství dostal, byl dr. Eduard Hlawaczek, lázeňský lékař, který měl velké zásluhy o karlovarskou lázeňskou léčbu. Za socialismu se nic takového neudělovalo, udělovala se pouze Cena města,“ vzpomíná historik Stanislav Burachovič.
Kolik lidí v historii dostalo čestné občanství, to nikdo neví. Zastupitel Zdeněk Musil, který býval dlouhá léta členem komise pro udělování čestného občanství a Cen města a řadu oceněných lidí sám v minulosti navrhl, pracuje na seznamu „pokud možno všech lidí“, kteří čestné občanství kdy dostali.
„Celkově mám už přes stovku jmen. Postupně jména nalézat a doplňovat seznam, je poměrně šílená práce. Hledám ve starých novinách, na náhrobcích, v dobových bulletinech, v různých zdrojích. Určitě se nedají dohledat všichni,“ říká Musil.
Mezi čestnými občany je podle jeho zjištění poměrně dost dřívějších starostů. Občané si jich vážili pro věrné služby městu a lidem. „Oni také bývali ve funkcích mnohem déle, než je tomu dnes, nestřídali se každé dva roky,“ poznamenává Musil.
Nejznámějším mezi starosty je určitě Eduard Knoll, který zahynul při záchranných pracích při velké povodni v roce 1890. V čele lázeňské metropole stál od roku 1877.
K čemu vlastně čestné občanství? „Je vyjádřením uznání. Nejen od jednoho člověka, ale prostřednictvím zastupitelů vlastně od všech obyvatel města. Beru to skutečně tak a nerozlišuji přitom politickou nebo názorovou příslušnost zastupitelů ani zdejších obyvatel. V zastupitelstvu ani mezi lidmi, které znám, jsem se nesetkal s nikým, kdo by byl proti čestnému občanství doktorky Evy Zaoralové. Vždyť nakonec – každoročně je Karlovaračkou na plný úvazek alespoň po nějakou dobu. Chceme jen potvrdit, že jsme tomu velmi rádi a přáli bychom si, aby, obrazně řečeno, zůstala občankou našeho města natrvalo, alespoň čestnou,“ říká primátor Kulhánek.

Čestní občané města po roce 1989:

1994 Jindřich Konečný

1996 Andrej Kucharský – operní pěvec

1996 Alois Kačena, Jaromír Kytýř, Jindřich Houkal – členové národního výboru z r. 1945, kteří převzali město od fašistů

1997 Karel Nejdl, historik

1998 Jaroslav Ježek, výtvarník, přední český průmyslový designér

1999 Miroslav Ivanov, spisovatel

1999 Andrej Fried, balneolog, zakladatel lázeňské diagnostiky

2000 Giovanni Copa, papežský nuncius

2001 Karel Fron, výtvarník a spisovatel

2001 Jiří Feureisl, hokejová a fotbalová legenda

2003 Helga Verspohlová (Baden-Baden) a René Achtermann (Bernkastel-Kues), rozvoj partnerství s Karlovými Vary

2005 Petr Strnad, malíř, grafik a ilustrátor

2010 Miloslav Stingl, cestovatel

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video