Ostrava se za šest let možná stane hlavním městem evropské kultury. Zápas o titul už začal. Vážní zájemci jsou zatím dva – Ostrava a Plzeň. Třetím, kdo o snaze získat titul uvažuje, je Hradec Králové. Brno to minulý týden vzdalo. Vedení brněnské radnice se obávalo, že by kvůli titulu muselo příliš investovat. Vedení Ostravy se zbytečných investic neobává.
I když o přesných částkách zatím nemluví nikdo. Ty se stanou až součástí přihlášky, která z Ostravy do Bruselu poputuje letos na podzim. Pokud tedy s kandidaturou Ostravy vysloví souhlas městští zastupitelé. Šéfem týmu, který má vše potřebné v Ostravě připravit, je filmový a televizní producent Čestmír Kopecký. „Ostrava mi je velmi blízká. Pro jiné město bych takovou práci dělat nešel,“ říká Čestmír Kopecký rezolutně.
„Tohle město bylo ocelovým srdcem republiky, které pro republiku vykrvácelo. Teď by se mu to mělo vrátit,“ vysvětluje Kopecký důvody, které jej k velmi netradiční práci pro Ostravu přivedly.
Zpátky do Evropy
Ostrava je stejně kulturně významná, jako tomu bylo ve třicátých letech minulého století. Tak mluví o důvodech, proč se má stát Ostrava Evropským hlavním městem kultury, lidé, kteří kandidaturu Ostravy připravují. „Ostrava dnes hledá svoji integritu. Projektem chceme město dostat zpátky do Evropy a naopak Evropu do Ostravy. Přivést sem špičkové evropské tvůrce,“ říká náměstek ostravského primátora v oblasti kultury Lubomír Pospíšil.
OSTRAVA? i OKO
Přípravný tým už vyzval snad všechny osobnosti a instituce ve městě, které mají co do činění s kulturou, a nashromáždil více než sto padesát projektových záměrů. Už v září začne na Černé louce velká výstava výtvarného umění s názvem OSTRAVA?. Stejně tak v září bude ve městě zahájen velký festival nazvaný Ostrava kamera OKO. Přípravný tým slibuje jak spousty premiérových filmů, tak i promítaní filmů nějak spojených s Ostravou.
To vše doplněné koncerty, výstavami fotografií i debatami s filmovými tvůrci. Dalším z plánovaných počinů je vznik Bílé knihy ostravské kultury. Ta bude dostupná v tištěné, ale také průběžně aktualizované elektronické podobě. Už dnes lidé mohou na webových stránkách www. ostrava2015.cz hledat veškeré podrobnosti. Kandidaturu města podporují známé osobnosti. Operní pěvkyně Eva Dřizgová-Jirušová, spisovatel Jan Balabán nebo zpěvák Jaromír Nohavica.
Zájem kandidovat na titul Evropské hlavní město kultury 2015 oznámila Plzeň jako první české město už v roce 2006.
Nyní je hotov text přihlášky, který čeká připomínkování, překlad do angličtiny, grafické zpracování a schvalování v zastupitelstvu. Ke 31. říjnu pak město přihlášku i s přiloženým podrobným dokumentem odevzdá ministerstvu kultury. V prosinci se dozví, zda postoupilo do druhého kola.
Hlavně zapojit veřejnost
Být Evropským hlavním městem kultury je záležitost prestižní, ale především by mělo jít o přínos do dalších let. „Inspirací je nám Liverpool, kde jedna investovaná libra znamenala tři libry přínosu,“ říká manažer kandidatury Petr Šimon. „Nejdůležitější je zapojení veřejnosti. Vznikly pracovní skupiny, kde se k přípravám mohl přidat každý, kdo má nějaký nápad,“ říká náměstkyně primátora pro oblast kultury Marcela Krejsová.
Výsledkem je Program rozvoje kultury v Plzni v letech 2009 až 2019. Ten bude přílohou přihlášky. Kromě toho je to dokument, který městu beztak scházel. „Ať už Plzeň titul získá, nebo ne, vznikl koncepční materiál o dalším rozvoji kultury. Cesta ke kandidatuře je nám cílem, sjednocením myšlenek a stanovením směru,“ uzavírá Marcela Krejsová.
Pod hlavičkou kandidatury se letos ocitly i akce, které mají ve městě již tradici a jejichž pořádání vzešlo z nadšení pár lidí: Graffiti Jam či Cigistock. „Jde o akce mladých lidí, které jsou dokladem toho, že naše tvrzení, že Plzeň je kulturním městem, není prázdná fráze,“ zdůrazňuje Petr Šimon.
Chybějí kulturní objekty
Plzeň má krásné secesní divadlo, muzeum, Měšťanskou besedu. Vše vyrostlo před sto lety, z rivality mezi českým a německým obyvatelstvem. Od té doby tu, kromě socialistického Domu kultury, nevyrostlo nic. Zato ledacos již zdaleka nepostačuje.
„Namísto Komorního divadla je bezpodmínečně nutné vystavět divadlo nové, knihovna se do někdejšího činžáku už také nevejde, o potřebách Západočeské galerie, která má k dispozici jen dva výstavní sály, ani nemluvě. Ta ovšem spadá pod kraj,“ vypočítává Marcela Krejsová, co všechno by se mělo změnit. Kromě toho chce Plzeň v rámci své kandidatury provést i rozsáhlou revitalizaci nábřeží řek v centru, jež by se měla proměnit v korza s open-air galeriemi.
Někdejší pivovar Světovar by se zase měl stát zázemím pro amatérské tanečníky, výtvarníky a muzikanty. Záchrany by se měl dočkat i unikátní prostor bývalého nádraží na Jižním předměstí, jenž slouží jako prostor pro alternativní kulturu.
