Exekutor přijde i kvůli nevrácené knize

Pětadvacetiletý student olomoucké univerzity Michal nedávno dostal od vedení školy upomínku. „Bylo to kvůli nezaplacenému poplatku za prodloužené studium. Teď to ale platit nebudu, nemám moc peněz. Snad se nic nestane,“ doufá Michal, který si nepřál zveřejnit příjmení. Jenže se podobně jako mnoho dalších studentů může hodně mýlit. Problémem mohou být i nezaplacené pokuty za pozdě vrácené knihy.
Vedení univerzity předloni založilo speciální oddělení na vymáhání pohledávek. Tomu se za loňský rok podařilo získat bezmála jeden a půl milionu korun. „Předpokládáme, že letos bude příjem z pohledávek ještě výrazně vyšší. Máme rozpracovaných kolem tří set případů. Zhruba sto z nich jsou nevrácené knihy a nezaplacené pokuty za jejich pozdní vrácení,“ říká Ludvík Antonů, vedoucí univerzitního referátu pohledávek.
Nejvíce studenti dluží kvůli nezaplaceným poplatkům za prodloužené studium. „Dohromady jsou to sta tisíce korun,“ upřesňuje Antonů.

Dluhy rychle rostou

Polovina upomínaných studentů mávne rukou nebo se vše snaží ututlat. To se nemusí vyplatit. V univerzitní knihovně naskakuje za nevrácení knihy koruna denně. Pokud student hodí do koše upomínky z knihovny, ze studijního oddělení i z referátu pohledávek, přibývají další stovky korun za soudní řízení. A když případ převezme exekutor, stojí lajdáctví další tisíce korun.
Většina exekucí probíhá bezproblémově. „U studentů obvykle postačuje inkasování peněz z takzvaných studentských účtů, na které dostávají výdělky z brigád, kapesné, případně stipendia,“ vysvětluje mluvčí přerovské exekutorské komory David Tala. Některé případy ale zacházejí ještě mnohem dále. „Měli jsme studentku, která nepřebírala žádné zásilky. Když pak exekutor začal oblepovat televizi a nábytek v bytě jejích rodičů, rozhodli se, že vše zaplatí. Případ se odehrál na vesnici za asistence policie, takže to pro rodinu bylo velmi nepříjemné,“ popisuje Antonů. Jediným východiskem je tak urychleně začít situaci řešit. „Ke studentům přistupujeme s co možná největší vstřícností. Exekutorům předáváme jen případy, u nichž jsme vyčerpali všechny možnosti, a dlužníci s námi odmítají spolupracovat. Můžeme se přitom například domluvit na splátkovém kalendáři,“ říká Antonů.