Fara je opuštěná. Napadá vás, co s ní?

Sevřeny mezi paneláky vypadají církevní stavby sice jako pěst na oko, přesto je ani komunistická výstavba nevygumovala z mapy města. Jen omezila jejich život. Když se před třiceti lety začalo sídliště stavět, ukrojila zástavba kus zahrady, na kterou pamětníci vzpomínají jako na krásný sad.
„Byly tam ovocné stromy a také hospodářství se zvířaty,“ vzpomněla Zdeňka Mollinová. Církev ale nechce žít jen ze vzpomínek a faře i zahradě hodlá zase vdechnout život. „Chtěli bychom tady udělat moderní centrum setkávání. Sbíráme proto nápady a podněty lidí z Předmostí i Přerova,“ řekl farář Pavel Hofírek.

Pod farou teče kyselka

Jenže s farou byly vždycky potíže. Stojí totiž na potoku Kyselka, který byl už dávno zakanalizován. Neztratil ovšem paměť, kterou mi lidé chtěli vzít. Fara proto trpí vlhkostí, kterou se její obyvatelé snažili po celá staletí krotit. „Je to tak. Při průzkumu jsme zjistili, že fara i kostel stojí na silném minerálním prameni. V minulosti byla sakristie dokonce tak podmáčená, že ji zbourali. A pramen působí neustále,“ vzpomněl archeolog Zdeněk Schenk. Posledním z třiceti šestí farářů, kteří vlhké místnosti obývali, byl Norbert Jiří Viačka. Budovu s klenutými stropy opustil před dvaceti lety, po něm tu krátce žily sestry Baziliánky. Fara o šesti místnostech ale příliš pohodlí ke každodennímu životu neskýtala. Církev ji proto v posledních letech využívala na výuku náboženství nebo setkávání věřících.
Fara ale nebyla jako dnes lidem běžně přístupná. „Bylo to soukromí pana faráře, věřící tam nechodili, jen do kostela. Poprvé jsem v kostele v Předmostí byl před osmdesáti třemi lety, když mě tam maminka přinesla ke křtu. Na faru jsme ale nechodili nikdy. A to pomatuji už pěknou řádku farářů,“ podotkl pamětník Josef Pacák.

Jak ji využít? Poradíte?

Že by se do do fary zase vrátil farář, který by objekt trvale obýval, to arcibiskupství nepředpokládá. Její budoucnost vidí v centru, ve kterém by se kromě věřících scházeli třeba zahrádkáři, kutilové, nebo děti, které se učí na kytaru.
Pronájem budovy organizacím by měl církvi přinést alespoň malý zisk, každopádně musí jít o aktivitu, která ji morálně nepoškodí. Určitě v ní proto nebude hospoda, herna či veřejný dům. Objekt je navíc ve špatném stavu a potřebuje generální opravu, nedá se ale předpokladát, že drobné propnájmy na rekonstrukci vydělají. „Bylo by proto dobré vypracovat projekt na využití fary a pokusit se získat peníze z evropských dotací,“ připomněl farář Hofírek.