Dýky, meče a sekery nalezené v hrobkách staroegyptské elity z doby bronzové udivují svou zdobností. Jejich bohaté ornamenty a blyštivý kovový povrch napovídají, že byly spíše používány jako ozdoby než jako skutečné „nástroje smrti“. Britský egyptolog Daniel Boatright z Isle of Wight College se nenechal vzhledem zbraní oklamat. Z historických pramenů je známo, že se faraóni osobně účastnili bitev. A tak je vysoce pravděpodobné, že se svými naleštěnými luxusními zbraněmi oháněli po nepřátelích.
Boatright prozkoumal povrch a ostří celkem 125 staroegyptských zbraní z doby před 3000 až 5000 roky. Už první zevrubné prozkoumání prokázalo, že dýky, meče, sekery a oštěpy byly navzdory bohatému zdobení plně funkční. Dalo se s nimi bojovat i zabíjet. Zbraně nošené jen pro ozdobu, byly velice vzácné.
Mikroskopické analýzy prokázaly, že hroty a ostří nesou neklamné známky po opotřebení. Jejich majitelé jimi sekali a bodali do těl nepřátel. Používali je zřejmě jak v bitvách, tak i při exemplárních popravách.
Pomsta faraónovi smrti
Zajímavé výsledky přinesl výzkum dýky náležející faraónovi Kamosemu, jenž vládl mezi roky 1555–1550 př.n.l. Dýka byla zřejmě použita k pomstění smrti jeho otce faraóna Sekenenre Taa.
Sekenenre Tao vládl jen Hornímu Egyptu. Zbytek říše tehdy ovládli Hyksosové. Sekenenre Tao s nimi bojoval a v jedné z bitev zřejmě padl. Na lebce jeho mumie je patrných pět ran zasazených sekerou. Každá byla smrtelná. Vše nasvědčuje tomu, že faraóna napadli najednou dva nebo tři muži.
Kamose v otcově boji s Hyksósy pokračoval. Nakonec rovněž padl rukou asijských nájezdníků, ale kůži neprodal lacino. Jeho dlouhá dýka, kterou lze snadno považovat i za krátký meč, nese na ostří četné stopy po ranách, které s ní byly zasazeny.
Boatring předpokládá, že se Kamose mstil Hyksosům za smrt otce a za to, že rozsekali jeho tělo na kusy. Nevynechal zřejmě jedinou příležitost, kdy se jeho dýka „napila hyksoské krve“.
