FC Fišlovka
Jestli teď někomu z táborských sportovců držím palce, jsou to malí kluci z Fišlovky a jejich trenér.
Patří k romské komunitě a utrhli se do fotbalu. Nemají klubové dresy, kopačky, míč vlastní snad jen jeden a hrají na travnatém placu u Lužnice. Jsou ukázkou toho, že nadšení je důležitější než vybavení a zázemí na úrovni. To z nikoho sportovce nedělá. Je spousta případů, kdy například špičkoví atleti museli na začátku překonat nepříznivé podmínky, aby se později stali reprezentanty svých zemí. Třeba jednou fotbalisti z Fišlovky nastoupí proti hráčům FK Tábor, a odejdou z utkání vítězně. Nebo se aspoň jeden z nich stane v budoucnu profesionálem. Ale pokud zůstane jen u pravidelné zábavy, taky dobře. Mají momentálně konkrétní motivaci něčím vyniknout. Nakonec není důležité vyhrát, ale zúčastnit se.