Fence Báře přinesly číšnice misku s vodou. Hostům také nevadila

Redaktorky Sedmičky obešly s Bárou, fenou zlatého retrívra, deset podniků ve Strakonicích a Písku. Zkoušely, jak se k psovi zaměstnanci a hosté zachovají.
U vchodových dveří strakonické restaurace U Splávku narazily na zákaz. Na kávu a misku s vodou nemohly ani do nonstopu 24. V Písku je se psím doprovodem pustili všude.
Poledne. Přicházíme do strakonické restaurace Švanda Dudák. Místnost je plná obědvajících. „Určitě bude někomu pes vadit, když všichni jedí,“ šeptáme si. Servírka naši obavu vyvrací. I my se tu naobědváme, Bára spořádaně sedí nebo polehává. Její hladové pohledy na ostatní nikoho nepobuřují. Lidi spíš pobaví.
Ani v restauraci Hangár nevidí zaměstnanci v psovi problém. Naopak. Je poznat, že jsou na tuto situaci zvyklí. Přinášejí i misku s vodou. Při pití ale Bára nacáká, kde se dá. „Udělala vám tu malou potopu,“ omlouváme se. Číšník se jen usmívá. „Je to přece jen voda, to uschne,“ dodává. Vedle sedící host se s námi dává do řeči. „Kdyby ti dali radši maso, viď?“ oslovuje fenku. A vypráví nám o svém psovi.
Stejný přístup mají i v restauraci U Papeže. Lidé sem se psy prý chodí poměrně často.
„Nevadí nám, ale musí být dobře vychovaní. Spíš než s velkými plemeny je problém někdy s těmi menšími. Hosté si je třeba berou na klín a psi pak dávají tlapky na stůl a podobně. Ale majitel je většinou hned okřikne sám, takže nemusíme zasahovat,“ popisuje číšník. U nonstopu s názvem 24 narážíme na zákaz hned u vchodových dveří. Obrázek s červeně přeškrtnutým psem je jasný. „Je to tak, se psem dovnitř nemůžete. Proč, to rozhodl majitel,“ zdůvodňuje mladá barmanka.
Další stopka pro psy je v restauraci U Splávku. Její provozovatel Václav Lukeš má pro to dva důvody. „Hlavní je ten, že dovnitř i v létě na terasu chodí matky s malými dětmi, které často šmejdí po zemi. Proto nechci, aby měly ruce plné nečistot a chlupů. Druhý důvod je ten, že číšníka pokousal šeredně nějaký pes do lýtka, a od té doby žádnému nevěří,“ říká Lukeš.
V Písku testujeme jako první hotel Biograf. Tipujeme, že tady se psem asi nepochodíme. Je totiž luxusní. Opak je ale pravdou. Objednáváme si v kavárně a žádáme servírku i o misku s vodou. „Vydržte chvilku, máme jen jednu a v restauraci je zrovna také host se psem,“ vysvětluje. Kavárna má stolky umístěné blízko u sebe. A Bára má jednu neřest. Miluje lidi a snaží se s každým skamarádit. O tom se během chvilky přesvědčuje i starší paní, která si sedá vedle nás. „Nekousne mě?“ ptá se. Po ujištění, že se nemusí bát, ji pohladí a začne si s ní povídat.
„Psy sem lidé vodí. Že by si někdo stěžoval nebo kvůli nim odešel, si nevzpomínám. Mohou se tu s nimi i ubytovat. Problém by samozřejmě byl, kdyby zvíře obtěžovalo jiné hosty. Ani s tím jsem se ale zatím nesetkala,“ přemýšlí barmanka Dagmar Sedláková.
V Café Spago má obsluha jedinou podmínku, pes nesmí štěkat.
Testu neušla ani restaurace U Reinerů. Sotva si sedneme, přichází k nám muž se psem stejné rasy. „Jsem u výčepu a teď mi říkali, že jste přišly také s retrívrem, tak vás jdeme pozdravit,“ říká. Z psů jsou během chvíle kamarádi a nejraději by se honili po celé restauraci. Ostatní je pozorují s úsměvem. „Známá vyprávěla, že tu seděla se psem na předzahrádce, a prý dokonce dostal od číšníka vepřovou kost,“ popisujeme obsluhujícímu číšníkovi. „Proč ne. To není problém, ale spíš venku než tady,“ souhlasí. Další zkoušíme pizzerii San Marco. K vedlejšímu stolu přichází hned po nás manželský pár. Muž si automaticky Báru pohladí, ještě než dosedne. Dvojice si objednává pizzu a Bára upřeně pozoruje jídlo i lidi. Ptáme se, jestli jim to nevadí.
„Jsme pejskaři. Máme sice jen malého jorkšíra, ale jsme zvyklí. Taky ho bereme občas s sebou do hospod,“ pokyvují manželé Tarambovi. V RX baru psí návštěva potěšila nejen obsluhu, ale i hosty. Báru si hladí, barmanka přináší kromě misky s vodou i prázdnou PET lahev, aby si fenka měla s čím hrát. Test ukázal, že lidem psi v restauracích nevadí, a problém nevidí ani hygienici.
„Je na majiteli provozovny, aby rozhodl, jestli dovolí jejich přístup do restaurace. Měl by ale stanovit pravidla. Například aby se nepoužívalo jako miska na vodu pro psy nádobí pro lidi a podobně. Z našeho hlediska je důležité, aby zvířata neměla přístup k přípravě jídel a k pokrmům,“ vysvětluje Dagmar Smitková z Krajské hygienické stanice v Budějovicích.
Personál nemusí pustit nebo může vykázat psa hodně špinavého nebo neposlušného. Otázkou je, jestli psa chození do hospody baví. Bára je totiž z exkurze po restauracích viditelně unavená a těší se domů.