Fenka Hany má první medaili | E15.cz

Fenka Hany má první medaili

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Klidná a mazlivá. Taková je fenka Hannah, psí šampionka z Karlových Varů.

Když Hannah z Tikovického vršku vstoupí do místnosti, okamžitě na sebe strhne pozornost. Tak jako v redakci karlovarské Sedmičky. Elegantní fenka rhodeského ridgebacka tam vešla sebejistě, k cizím lidem se ovšem nehrnula. Až když na ni redaktoři začali žvatlat jako na malé dítě v dupačkách, obezřetně si je očichala a teprve potom jim dovolila důvěrnost. Mohli si ji pohladit. V osmnácti měsících už je výrazná osobnost, která možná roste v psí šampionku. Hannah totiž hned při své první „dospělé“ účasti na mezinárodní výstavě psů v Litoměřicích zabodovala. Hlasy porotců ji vynesly na druhé místo, a tím získala i titul res. CAC. „Dříve ale Hannah ničím výjimečným nevynikala. Nebylo to štěně, o kterém víte, tedy které je živější. Byla ale moje favoritka, kdybych si měla vybírat další fenku na chov,“ vzpomíná na první týdny života psí fešandy Hannah chovatelka Eva Humličková. Právě v její stanici v Ořechově u Brna se fenka v listopadu 2008 narodila. Matce Ami z Tikovického vršku a Mkaii Leoridge-Pokerovi, polskému šampionovi.

Z Ořechova do Varů

Jak už jméno Hannah prozrazuje, narodila se v „háčkovém“ vrhu ořechovské chovatelky. A ten se ve srovnání s jinými přece jenom v něčem lišil.
„Háčková mimina milovala syrovou mrkev. Byla nejen jejich hračkou na okusování, ale i velkou pochoutkou,“ prozradila Eva Humličková, která se s Hannah setkala po dlouhé době právě na výstavě v Litoměřicích. Úspěch fenky ji tam velmi mile překvapil. „Když postoupila mezi nejlepší čtyři, měli jsme obrovskou radost a moc jsme jí drželi palce,“ říká chovatelka.
Zhruba v devíti týdnech zamířilo štěně Hannah přes celou republiku. Z jihomoravského Ořechova si ji do Karlových Varů přivezla rodina Svozilkových. Chovatelka Eva Humlíčková přitom přiznává, že chybělo málo a fenku si nechala. „Hannah měla dobře tvarovanou postavičku a byla velice pěkná. Zvažovala jsem, že si ji nechám, ale při počtu psů, které doma mám, jsem to nakonec přenechala osudu. Buď si ji někdo vezme, anebo si ji nechám. A osud k nám zavál rodinu Svozilkových z Karlových Varů,“ směje se.
Svozilkovi přitom po smrti své jezevčice už žádného jiného psa nechtěli. Po psí společnosti se jim ale zastesklo už po několika měsících. „Domluvili jsme se, že si znovu pořídíme loveckého psa. A dceři se líbil ridgeback, tak jsme si řekli, že vezmeme jeho,“ vypráví Renata Svozilková, majitelka čerstvě oceněné fenky.
A tak se Hannah z Tikovického vršku ocitla ve městě horkých pramenů. Ke svým novým pánům rychle přilnula. „Moc často sama doma nezůstává. Všude chodí a jezdí s námi, třeba manžel si ji bere do práce. Jinak se ale o ni staráme všichni, hodně času s ní tráví dcera,“ směje se majitelka čerstvě oceněné fenky.
Fena ridgebacka není prvním psem v rodině Svozilkových. Je ovšem prvním, se kterým začali jezdit na výstavy.

Výstavy? Nutnost

Pokud totiž jednou Hannah zatouží po štěňatech, bude potřebovat slušný výsledek alespoň ze dvou mezinárodních výstav. Tak už to ve světě psů s rodokmenem chodí. Svozilkovi přitom na výstavy se psy nikdy nejezdili. A ani dnes nepatří mezi chovatele, kteří po republice objíždějí jednu výstavu za druhou a tam si koušou nehty napětím, jak jejich pes dopadne. Hannah je pro ně obyčejnou, avšak milovanou Hany. Po návratu z Litoměřic si Hany užívá život obyčejného psa. Občas na své pány zkusí psí oči nebo si ukradne nějakou dobrotu ze stolu. To když se pánové nedívají. Už v létě se ale možná pokusí uspět na výstavě v Mladé Boleslavi. „Zvažujeme, že bychom tam jeli. Ať máme ty dvě výstavy za sebou,“ směje se Renata Svozilková.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video