Festival slaví. S ním i jeho hvězda

Ve filmovém hitu Pán prstenů hřímal Christopher Lee v roli Sarumana na svou skřetí armádu. Teď své charisma předvede herec, který 27. května slaví osmaosmdesáté narozeniny, i ve Zlíně. Bude hostem padesátého ročníku Mezinárodního festivalu filmů pro děti a mládež, který začíná v neděli 30. května.
„Naše hlavní hvězda přijede hned na začátku, promítneme samozřejmě několik jeho filmů,“ upozornil ředitel festivalu Petr Koliha. Lee hrál kromě Pána prstenů také ve Hvězdných válkách nebo v novince Tima Burtona Alenka v říši divů. „Do Zlína přijede i s manželkou, chceme společně oslavit jeho narozeniny,“ dodal Koliha.

V porotě festivalu bude americký režisér Scott Rosenbaum, který ve Zlíně poprvé mimo Spojené státy americké uvede film Báječná léta rock´n´rollu. Jako první v Česku návštěvníci festivalu uvidí animovanou novinku Shrek: Zvonec a konec. Přehlídka se ale zaměří hlavně na české filmy. „Uvedeme všechny české a slovenské filmy, které na festivalu zvítězily od roku 1961 do roku 2009. Budeme se věnovat osobnostem, které nejvýrazněji přispěly českému filmu pro děti,“ dodala Markéta Pášmová, která má na starosti program.

Promítat se bude v multikině Zlaté jablko, ve Velkém kině a Academia centru. Na těchto místech se také budou prodávat vstupenky. „Na dopolední filmy je vstup zdarma, na představení od dvou odpoledne stojí lístek dvacet korun,“ upozornila vedoucí produkce Irena Skaunicová.
Lidé, kteří se chtějí pobavit, nemusí ani do kina. Filmový festival doprovodí patnáct výstav, koncerty i další akce pro děti na zlínském náměstí i na mnoha dalších místech.
Součástí festivalu je i přehlídka reklamních snímků Duhová kulička. Tu navštíví i Thomas Gensemer, který stál za předvolební kampaní prezidenta Baracka Obamy.

Karel Zeman, Hermína Týrlová nebo Josef Pinkava ve Zlíně natočili klenoty českého filmu

Doba, kdy se ve Zlíně točily filmy, nad kterými žasl celý svět, je dávno pryč. Připomenout ji má letošní padesátý ročník zlínského festivalu filmů pro děti a mládež.
Největší osobností v historii zdejšího filmového studia byl režisér Karel Zeman, stému výročí jeho narození organizátoři letošní přehlídku proto věnovali.

„Filmy Karla Zemana jsou naprosto jedinečné. S odstupem času si my jako filmaři stále více uvědomujeme, že byl skutečně světovou osobností,“ říká ředitel Filmových ateliérů Zlín Zdeněk Skaunic, který má nejraději Zemanovy filmy Vynález zkázy a Na kometě.
Málokdo ví, že dětské filmy ve Zlíně točil i mistr monumentálních historických dramat František Vláčil. „Bezvadný a bohužel málo známý je jeho film Pověst o stříbrné jedli, který i letos lidé na našem festivalu uvidí,“ upozorňuje Skaunic.

Televize je nevysílá

Desítky filmů pro děti v kudlovském studiu od šedesátých let natočili Josef Pinkava a Radim Cvrček. Některé z nich dodnes pravidelně nasazují televizní stanice, třeba Cvrčkovu pohádku Za humny je drak.
Mnoho jiných, které patří do zlatého fondu českého filmu, ale lidé v televizi nebo v kinech uvidí jen výjimečně. „Znevýhodňuje je to, že nemají délku celovečerního filmu. Šance dostat je na obrazovky je takřka nulová, protože televize vše vysílá v předem daných stejně dlouhých časových oknech,“ krčí rameny Skaunic.

Stejný problém se týká i spousty starších filmů, třeba od režisérky Hermíny Týrlové. Ta ve Zlíně za okupace natočila první český loutkový film Ferda Mravenec.
„Týrlová byla převratná v tom, že ve svých filmech rozhýbala věci, které nikoho předtím nenapadlo do děje zapojit. Například klubíčka vlny,“ podotýká vedoucí odboru kultury zlínské radnice Kateřina Pešatová. Její dědeček Jaroslav Novotný byl ve třicátých letech ve zlínském studiu průkopníkem školních filmů.

Jurský park 50. let

U animovaného filmu začínal i Karel Zeman. „Ten si ve filmu Inspirace vybral snad nejnáročnější materiál, figurky z foukaného skla,“ říká filmový historik Petr Bilík.
Největší úspěch ale Zeman měl, když dal dohromady loutky s živými herci. Pod vlivem tehdy populárních knih s ilustracemi Zdeňka Buriana vznikl v roce 1955 dobrodružný a zároveň naučný film Cesta do pravěku. Zeman tu o desítky let předběhl Stevena Spielberga a jeho Jurský park, přitom musel vystačit s tradiční filmařinou a obejít se bez počítačových kouzel.

„Ještě objevnější bylo, když zasadil živé herce do fantastických kulis ze světa Julese Verna,“ odkazuje Pešatová na sérii filmů, kterou v roce 1958 odstartoval Vynález zkázy.
Podle Pešatové lidé zapomínají na to, že ve zlínském studiu vznikaly i první české cestopisné filmy. „Dnes nás to může překvapit, ale ve své době byly reportáže z cest Hanzelky a Zikmunda nevídaným počinem,“ zdůrazňuje Pešatová.