Řeč je o pašerácích, kteří brázdili šumavské hranice celá staletí. Právě o nich připravil archivář klatovského muzea Jan Jirák výstavu, která je nyní k vidění v Muzeu Šumavy v Sušici.
„Pašeráci mají na Šumavě tradici stejně jako v Olomouci syrečky. O některých byl natočen i film. Třeba Král Šumavy pojednává o nejslavnějším pašeráku Kiliánu Novotném, díl Bestie ze seriálu Třicet případů majora Zemana, kde převaděči okrádali a zabíjeli emigranty, je zase inspirován životem Huberta Pilčíka,“ upřesnil Jirák.
Z výstavy se mohou lidé navíc dozvědět, že finanční stráž, tehdejší ostraha hranic, musela projít i lyžařským kurzem stejně jako ve filmu Krakonoš a lyžníci. Zajímavé jsou i skutečné příběhy pašeráků, které z dnešního pohledu působí velice úsměvně. „Pašeráci nepřenášeli zboží jen v batohu, ale i v různých atrapách. Třeba jeden měl pro pašování vyrobené duté štafle a předstíral, že jde z Bavorska z melouchu,“ vybavuje si Jirák jednu z legend.
Jenže tam se pašerák vždycky opil, a to se mu stalo osudným. Na hranici mu jednou šla naproti máma, a když viděla, v jakém je stavu, dala mu takovou facku, že štafle upustil a k nohám příslušníků finanční stráže vysypal celý jejich obsah. Jiný zase pašoval sud piva, na kterém seděl na voze v obleku faráře, takže zlatavý mok mohl bezpečně ukrýt pod kaftanem. Někteří pašeráci byli dokonce tak drzí, že v hospodě oznámili finanční stráži, který den se chystají přes hranice, a sázeli se, zda je chytí, nebo ne.
„Za pašeráctví hrozilo vězení na několik dnů nebo týdnů. Ale s koncem financů a příchodem SNB na hranice klasičtí pašeráci zmizeli. Hlavně tresty za nedovolený přechod hranice byly přísnější,“ dodává Jirák. Výstavu mohou lidé vidět až do konce srpna.
