Formanský hostinec opět žije

Mladíci z Vyškovska oprášili zašlou slávu hospody, jejíž historie se začala psát už v roce 1730.

Dvaadvacetiletý Bronislav Byrtus vstává brzy ráno. Jde do práce a pracuje se dřevem. Je truhlář. Když po směně v dílně svlékne montérky, oblékne si civilní šaty a jde točit pivo. V číšníka a výčepního se každé odpoledne mění i jeho o čtyři roky starší kamarád, skladník Martin Vejpustek. Mladíkům patří formanský hostinec u obce Hoštice-Heroltice na Vyškovsku. Zájezdní restaurace s téměř třísetletou historií.

„Chtěli jsme si otevřít diskotéku, protože dělat diskžokeje je pro nás oba velký koníček. Jezdili jsme po okrese a hledali vhodné místo. Až jsme natrefili na léta zavřený a zchátralý hostinec. Slovo dalo slovo a pustili jsme se do jeho kompletní rekonstrukce,“ popisuje Byrtus začátky podnikání. Na jeho konci je opravená hospoda u silnice, bývalé formanské cestě z Brna do Kroměříže.

Historie hostince sahá až k roku 1730, kdy patřil olomouckému arcibiskupství. Ve vojenských mapách je o něm první zmínka o dvacet let později. V archivních dokumentech se píše, že v něm byla třeba i lisovna oleje. Místní lidé také rádi připomínají, že v kovárně naproti se v listopadu 1949 narodil herec Pavel Zedníček.

„Posledním vlastníkem formanského hostince byla moje babička s dědečkem. Starali se o to až do 50. let minulého století, kdy hospodu převzala Jednota. Po pádu komunismu jsme lokál získali zpět v restituci a pronajímali ho. Podnikatelé se tu hodně střídali, teď byl ale podnik tři roky zavřený,“ říká Oldřich Tomášek z obce.

Přestože už se na oprýskané zdi objevil nový vývěsní štít, hladoví řidiči se uvnitř zájezdního hostince zatím nenajedí. Majitelé totiž ještě nezprovoznili kuchyň. „Za tři měsíce by se tu ale mělo vařit,“ plánuje spolumajitel hostince Martin Vejpustek.