Francouzi se snaží bojovat proti nezdvořilosti

turisté v Paříži, ilustrační foto

turisté v Paříži, ilustrační foto Zdroj: Profimedia.cz

Pařížané se u turistů těší nevalné pověsti, protože jsou podle nich arogantní, nezdvořilí a egocentričtí. Ve veřejné dopravě proto byly zahájeny kampaně, jejichž cílem je naučit obyvatele metropole, ale i dalších francouzských měst, jak se slušně chovat k návštěvníkům i spoluobčanům.

V Paříži, jak píše agentura AFP, vše začíná na letišti Roissy/Charles de Gaulle, které loni v listopadu označil blog americké televize CNN za nejhorší na světě nejen kvůli jeho terminálům, kde je k zadušení, ale také kvůli „lhostejnosti personálu“ k cestujícím.

Zkreslené představy

Paříž, jedno z předních měst světové turistiky, jejíž image je spojena s takovými libými produkty, jako jsou parfémy, šampaňské a vysoká krejčovina, vyvolává těžké zklamání u turistů, kteří narážejí na neurvalost jejích obyvatel.

Japonský psychiatr, žijící na březích Seiny už 30 let, diagnostikoval „pařížský syndrom“, který přímo udeří do nosu jeho spoluobčany, když narazí na špinavé ulice, přecpané metro a prázdný pohled Pařížanů. „Přijíždějí se zkreslenými představami, když si o Francii přečetli mnoho literatury. Nedokážou si představit agresivní a lhostejné uvítání. Začínají pociťovat neklid a strach,“ říká psychiatr, který nechtěl uvést jméno, aby se nestal terčem pobouřených reakcí. Turisté přitom nejsou jediní, kdo si stěžuje na přestupky proti dobrému chování.

Drobné projevy bezohlednosti

Do francouzského politického slovníku se tak dostalo slovo „incivilités“, tedy nezdvořilost, neúcta, které zahrnuje drobné projevy bezohlednosti, jako je hlasité líčení osobních záležitostí do mobilu, kouření na místech, kde je to zakázáno, šlapání po lavičkách a sedadlech, vrážení do chodců na ulici bez omluvy atd.

„Je to dosti francouzský společenský problém,“ prohlásil generální ředitel státních železnic (SNCF) Guillaume Pepy. Chce se státní pomocí najmout stovku „prostředníků“, kteří budou zasahovat proti přestupkům proti dobrému chování ve vlacích. „Budou lidem připomínat, že se ve vlaku nekouří, že se nedávají nohy na sedadla a že se neničí zařízení vlaku,“ uvedl.

Stejné zkušenosti má i Autonomní správa pařížských dopravních podniků (RATP), která obhospodařuje velmi vytíženou síť pařížských autobusů a metra: 97 procent jejich uživatelů uvedlo, že za uplynulý měsíc bylo svědkem nejméně jednoho přestupku proti dobrým mravům, a 63 procent přiznalo, že se někdy sami prohřešili.

RATP na podzim zahájila kampaň na téma: kdo se na své spolucestující usmívá, cestuje s radostí. Koncem června se v dopravních prostředcích objevily plakáty, na nichž byli cestující srovnáváni se zvířaty: slepice kdákající hlasitě do telefonu, prase bradavičnaté zanechávající své exkrementy na vedlejším sedadle či osel bránící zavírání dveří.

Daň za nezdvořilost

„Nevím, jestli tyto kampaně mohou mít nějaký účinek, ale odpovídají potřebě,“ říká sociolog Dominique Picard. „Všichni si stěžují na stále častější a výraznější prohřešky proti dobrému chování. Všechny sociální kategorie.“

Na tento problém společnosti má každý svou metodu. V Marciacu na jihozápadě Francie zavedl v létě při slavném jazzovém festivalu místní kavárník Patrick Laubignat daň za nezdvořilost: jestliže na něho zákazník zavolal „Kafe!!!“, stála ho káva dvě eura (50 Kč), pokud však požádal „Kávu, prosím,“ spadla cena na 1,80 eura (45 Kč).