Galerie u Vltavy. Studenti baví uměním | E15.cz

Galerie u Vltavy. Studenti baví uměním

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Praha má galerii, ve které se neplatí a je otevřená ve dne v noci. Je dílem studentů, kteří na náplavce vystavují své práce.

„U železničního mostu se koupe nějaká žena.“ Tak asi zněl telefonát, který jeli prověřit strážníci na rychlém člunu. Tmu u mostu prosvítil policejní reflektor. Volající nelhal.

Na hladině se tiše pohupuje od sluníčka spálená, korpulentní růžová dáma v záchranném kruhu, s párkem a kornoutem zmrzliny, která jako by vypadla z filmu Účastníci zájezdu.

Socha Terezy Erbenové nazvaná All Inclusive je jednou z devatenácti klauzurních prací studentů Vysoké školy uměleckoprůmyslové, které lemují pobřeží Vltavy či na řece plavou.

„Někdo v noci přivolal k soše strážníky a tvrdil, že se u mostu někdo koupe,“ potvrzuje historku Erbenová s tím, že ji inspirovala skutečná all inclusive dovolená v Řecku s nesmyslně se přejídajícími dětmi i jejich rodiči.

Sochu nejdříve vymodelovala z hlíny a pak odlila z laminátu. Nakonec ji vybavila červenobílým plovacím kruhem, původně duší kola od traktoru.

Žena v kruhu přežila na Vltavě i první stupeň povodňové aktivity vyhlášený předminulý týden.
„Instalaci sochy provázely menší manévry. Za pomoci autojeřábu jsme museli na dno řeky umístit panel, ke kterému je socha přivázaná,“ vysvětluje Ivo Slavík z galerie (A)VOID, která je spolupořadatelem výstavy.

Jeřáb pomáhal i při instalaci dalších soch, třeba díla Kateřiny Venclíkové Ty jsi spravedlnost. Skulptura totiž stojí na vysokém lodním přepravním kontejneru.

Vezmi sochu k vodě

Díky studentské výstavě nazvané Vezmi svoji sochu v neděli k vodě se Praha přiblížila evropským metropolím. Tam bývá současné umění součástí městského prostředí.

Posluchači ateliéru Socha II. vystavují své práce v exteriéru města každoročně. Letošní rok jim patří nábřeží Vltavy od Mánesa k železničnímu mostu. Na nábřeží, náplavce, na Jiráskově náměstí nebo přímo ve vodě najdou lidé umělecká díla, která nelze označit jen jako sochy.

Velkou pozornost vyvolává například dílo Věčná Škoda Richarda Švejdy. Vrak vínového auta Škoda 100 s vrčícím motorem kolemjdoucí vždy zaujme.

„Pořád do něj nebo na něj někdo leze, dokonce jsem viděl, jak se v něm vyfotil snad celý autobus japonských turistů,“ říká prodavač z nedalekého stánku s občerstvením.

Bohyně rychlosti

Některé výtvory mladých umělců jsou nepřehlédnutelné, ale jiné najde na nábřeží nebo na náplavce jen pozorný návštěvník. Sochu pojmenovanou Bohyně 390 kilometrů v hodině snad nepřehlédne žádný řidič.

Červenobílá postava držící rozlomenou značku se zákazem vjezdu stojí hned vedle bronzové sochy Aloise Jiráska.

„Zadáním bylo zpracovat na náplavku něco o Praze 2, tak jsem zvolil dopravu. Tak se zrodila Bohyně,“ vysvětluje autor Honza Boháč.

Zlomený zákaz má představovat zbraň, sekyru, kterou trestá neukázněné řidiče.

Boháč míní, že nejlepší pohled na jeho Bohyni je v noci. „To bliká a září díky odrazkám, které odrážejí světla projíždějících aut,“ podotýká Boháč.

Výroba betonové sochy mu trvala téměř tři měsíce, pomáhal mu kolega Jiří Marák. Na náměstí zůstane socha do 30. června, kdy výstava končí.

„Co bude s Bohyní dál, ještě uvidím, je to bezmála půltunový betonový kolos,“ říká mladý sochař.
K nepřehlédnutelným patří i dílo Martiny Noskové Estroswan. Jsou to dvě labutě. Jedna plave na hladině řeky a je oblíbeným odpočinkovým místem kachen, druhá visí na zdi nábřeží.

Veronika Slámová rozvěsila na nábřeží desítky malých srdcí. Její dílo se jmenuje ILOVE a srdce visí jednotlivě i ve skupinách na opěrné zdi nebo na jednom ze žebříků spojujících náplavku a nábřeží.
Každé je jinak barevné, některé má křídla, jiné třeba smuteční věnec. Všechna ale na dlouhé zdi najde asi jen málokdo.

Sochaři a vandalové

Výstavu pod širým nebem nenechávají bez povšimnutí i vandalové. Takže třeba z díla Heleny Sequensové Carbon Mystic už zbylo jen torzo. Z betonové desky, která připomíná „šuplík“ skokanů o tyči, trčí už jen zbytek kovové tyče. „Chybí tu dynamicky prohnutá skokanská tyč,“ říká Slavík.

Nakonec ji autorka odstranila.Expozice ve volném prostoru je první studentskou výstavou na náplavce a v okolí řeky, nikoli ale první výstavou v těchto místech.

„Poprvé jsme na náplavce vystavovali zhuba před čtyřmi roky,“ vzpomíná galerista Ivo Slavík.
Jeden ze slovenských sochařů tehdy do Prahy přivezl vichřicí vyvrácené tatranské smrky, které byly na náplavce vystavené kořeny vzhůru.

Výstavu Vezmi svoji sochu v neděli k vodě pořádá společně Ateliér sochařství Vysoké školy umělecokprůmyslové pod vedením Krištofa Kintery a Moniky Havlíčkové a Galerie (A)VOID, která sídlí na náplavce.

Ta patří občanskému sdružení Dvojka sobě, které se zaměřuje na kulturní a sociální oživování veřejných prostranství na území Prahy 2.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video