Geneticky upravené kmenové buňky umí zabíjet i mozkové nádory

rakovina mozku: glioblastom - histopatologický vzorek

rakovina mozku: glioblastom - histopatologický vzorek Zdroj: KGH, wikimedia

Lékařům z Harvardovy univerzity a Massachusettské všeobecné nemocnice se podařilo geneticky přeprogramovat kmenové buňky tak, že zabíjejí vybrané typy rakoviny mozku. Činí tak prostřednictvím vypouštění toxinu, který je pro rakovinné buňky smrtelný, avšak zdravá okolní tkáň a samotné toxin vypouštějící buňky přitom zůstávají nepostiženy.

Výzkum vedl doktor Khalid Shah, který již před několika lety prokázal funkčnost této metody na vybraných typech rakoviny krve, ale nezabírala na nádory. Vypouštěné toxiny se totiž k jejich buňkám nemohly dostat, navíc je tělo dokázalo poměrně rychle rozložit.

Shahův výzkumný tým však vypěstoval novou generaci kmenových buněk vypouštějících určité cytotoxiny a také vyvinul metodu, jak je do blízkosti nádoru dopravit. „Funkčnost nových buněk jsme ověřili při testech na myších. Jakákoli rakovinná buňka, která přišla do styku s naší novou buňkou, začala do několika dnů umírat,“ uvedl Shah.

Jeho tým nejprve rakovinu z myšího mozku vyňal a do prostoru, kde se původně vyskytovala, nasadil v biogelu zapouzdřené kmenové buňky– zabijáky. Jejich aktivita se pak postarala o „pozůstalé“ rakovinné buňky, které ve výsledku zcela vyhubila, a myším tak prodloužila dobu života.

Hledání efektivního koktejlu

Shah teď vytváří kombinaci více druhů těchto kmenových buněk, které produkují rozdílné typy cytotoxinů. Snaží se najít co možná nejúčinnější směs pro léčbu glioblastomu, tedy nejčastěji se vyskytujícího a zároveň nejzhoubnějšího nádoru mozku. To vše se zatím týká výhradně laboratorních myší. Do fáze klinických zkoušek na lidech by se Sahův tým mohl dostat v průběhu příštích pěti let.

Na výzkum, jenž byl zveřejněn v odborném časopise Stem Cells, upozornila také britská BBC. Lékaři, kteří novou metodu komentovali, ji považovali za velmi nadějný způsob léčby rakoviny mozku.

Kompletní lidský genom přečtený za pouhých 50 hodin