Výborný bavič, přesný imitátor, skvělý malíř a zapálený zpěvák. Takový byl dospívající Karel Gott.
Psal se rok 1955. Pouhých pět let od politické vraždy Milady Horákové. V tehdejším socialistickém Československu vládla stále tvrdší pěst dělnické třídy a komunistická strana v čele s tehdejším prezidentem Antonínem Zápotockým. Šestnáctiletý učeň, pozdější pětatřicetinásobný Zlatý slavík, Karel Gott měl ale hlavu plnou úplně jiných starostí. Byl právě na prázdninách u babičky v Újezdě u svatého Kříže na Rokycansku a na taneční zábavě v nedalekém Stupně se zamiloval do jedné z místních krasavic – Lidušky Prýmkové z Radnic.
ONLINE: Bolest po smrti Gotta (†80) neutichá >>>
„Pálil za ní, ale jestli něco bylo, to nevím,“ krčí rameny jeden z Gottových tehdejších kamarádů, dnes již důchodce Miroslav Chaloupka.
„No jo, Liduška, to byla jeho láska,“ potvrzuje Gottova sestřenice Hanka Zímová, která v domku po babičce bydlí se současným zpěvákovým řidičem Oldou Havránkem. Totéž tvrdí jeho tehdejší i současný soused Václav Svoboda.
„Já jsem s Lídou chodil do třídy. Karel za ruku,“ poznamenává s úsměvem. Randila s Gottem Liduška Prýmková, dnes devětašedesátiletá důchodkyně Ludmila Smetáková, bydlí ve velkém rodinném domě v jedné z ulic u malebného Radnického náměstí. Její syn zde provozuje sklenářství.
„S Karlem jsme se vídali to je pravda, ale trvalo to asi jen čtrnáct dní, když tu byl na prázdninách,“ směje se stále šarmantní důchodkyně. Víc se ale o své první lásce bavit nechtěla s odůvodněním, že je to všechno strašně dávno. Důrazně odmítla i žádost o fotografování. „Padesát let o mně nikdo nevěděl a na stará kolena na tom nechci nic měnit,“ vysvětlila. I její syn byl skoupý na slovo. Přitom kdyby byly okolnosti příznivější, mohl být synem jednoho z našich nejpopulárnějších umělců. „Já jsem rád jak to všechno dopadlo,“ řekl jen s úsměvem.
Zůstanu svůj
Mladý Karel Gott jezdil k babičce do malé vísky na Rokycansku na prázdniny. Pocházel odtud jeho otec. Už tehdy rád zpíval. Miloval swing. Také dobře maloval. Podle kamarádů byl prý i skvělý bavič. Na tanečních zábavách ovšem mezi nejatraktivnější partie nepatřil. Neuměl totiž tancovat. Od svých vrstevníků se celkově výrazně odlišoval. Což mu zůstalo dodnes.
„Taky nikdy moc nepil, což tehdy na vesnici nebylo v módě. Neměl v pořádku ledviny,“ vysvětluje Miroslav Chaloupka. Nejlíp prý Gottovu osobnost charakterizuje jeden z jeho pozdějších hitů: Zůstanu svůj.
„Byl zvláštní a pořád je. Je prostě svůj,“ myslí si jeho tehdejší kamarád Jan Stupka. Protože byl Gott starší než jeho kamarádi, ovládal vyučovací látku, která jim byla ještě neznámá. A to i tu, která puberťáky zajímá nejvíc: ženské pohlavní orgány.
„Uměl přesně vyjmenovat celou anatomii, a to dokonce i v latině,“ směje se při té vzpomínce jeho tehdejší parťák Miroslav Chaloupka.
Mečislav zábavu nezkazil
V době, kdy rozhlasovým vlnám vládla Simonová a Chladil a ti největší frajeři trávili na parketu celé večery, se pozdější Sinatra Východu parketu obloukem vyhýbal. V kolektivu byl přesto zařazen do škatulky klaunů a bavičů. Nikdy nezkazil žádnou legraci. Byl nekorunovaným králem táborových ohňů. Ovládal většinu hudebních nástrojů. „Jen si něco vzal do ruky, a za chvíli na to uměl hrát,“ říká Chaloupka. O tanečních zábavách vyplňoval pauzy, když muzikanti odpočívali. „Stoupnul si k mikrofonu a zpíval,“ vzpomíná Chaloupka.
Další vzpomínku přidává Jan Stupka. Když se omladina z Újezda u Svatého Kříže vracela z jedné taneční zábavy, nikdo si nevšiml, že se před hřbitovem Karel Gott odpojil. „Najednou se před námi objevil na hřbitovní zdi a zpíval písničku Mackie Messer,“ vzpomíná. Muž, kterému se v zahraničí také přezdívá Zlatý hlas z Prahy, si u některých děvčat z Újezda ovšem vysloužil přezdívku Mečislav.
„Bylo to už v době, když začal zpívat v kavárně Vltava a stal se známým. Svou roli v tom možná hrála i závist,“ říká Chaloupka, který se z Újezdu po škole přestěhoval do Plzně a celý život pracoval na obchodním ředitelství Škodovky.
Jako Oldřich Nový
Muž, jehož hlas i zpěv se potom, co se začal pravidelně objevovat v televizi, staly terčem mnoha méně či více nadaných imitátorů, dovede sámvelmi dobře napodobovat hlasy. Nebo tím alespoň v dětství často bavíval své kamarády. Uměl třeba výborně napodobit Oldřicha Nového. Dalším jeho oblíbeným číslem byl rozhlasový projev tehdejšího předsedy vlády Viliama Širokého, který sděloval lidu, o kolik procent klesly maloobchodní ceny rozličného zboží.
„Uměl nazpaměť vyjmenovat všechno zboží i to, kolik procent dělala sleva. Dokonale napodobil jeho ráčkování,“ líčí Chaloupka. Vedle toho mladý Karel Gott i krásně maloval. Léta se lidé z Újezdu chodili dívat na obrázek kovboje, který malý Karel namaloval na kámen u řeky. Za ta léta už ale malůvka vybledla a zmizela.
„Byla to tehdy jeho oblíbená kresba. Pomaloval mi tak celý zpěvník,“ povídá Chaloupka. Na Újezd nezanevřel Po tom, co začal Karel Gott zpívat v kavárně Vltava a v Semaforu, neměl už tolik času, aby na chalupu jezdil. Občas s Újezdskými vyrážel na výlety nebo ho oni navštívili v Praze. I dnes, když přijede, nezapomene i s dcerkami zajít k sousedovi Václavu Svobodovi.
„Chodí se k nám dívat na králíky a na morčata. Karel ze sebe nic nedělá. Je to prima chlap,“ říká Svoboda. Sám Zlatý slavík se sedmičkového vzpomínání na mládí v Újezdě u sv. Kříže nezúčastnil. Na rozdíl od svých vrstevníků není v důchodu ani si neužívá prázdnin.
„Připravuji se na turné s Evou Urbanovou a navíc musím řešit nenadálé pracovní problémy. Díky vašemu článku jsem se částečně vrátil do dětských let, to mě moc potěšilo. Všechny čtenáře srdečně zdravím a o prázdninách zkusím na tuto dobu víc zavzpomínat,” vzkázal čtenářům Sedmičky Karel Gott.
