Grafikovo těkání dokáže zastavit čas

Téměř osmdesát plakátů je hlavní osou nové výstavy Radomíra Postla v písecké Sladovně.

Nejen prohlížet obrazy, ale i zalistovat v kalendářích a začíst se do knih mohou lidé do pátého prosince v Nízkých trámech výstavního centra Sladovna v Písku. Zaplnil je známý výtvarník Radomír Postl z Českých Budějovic. „Jaké je mé těkání? Nikdy nejsem hotový a nikdy nejsem spokojený. Jako bych putoval od holky k holce – do všech jsem zamilovaný,“ naznačuje autor, který se věnuje i fotografování a sochařství.
Proslul jako autor různých značek a logotypů, ozdobil knihy a třeba také potravinářské obaly. Jeho grafické symboly poznají na první pohled i mnozí lidé, kteří se o výtvarné umění vůbec nezajímají. Anonymně prostupují každodenní život. „Na trámech Sladovny visí mé kalendáře, v nichž si mohou zájemci zalistovat, nebo si prohlédnout knížky. Až mě překvapilo, kolik lidí to zajímá. Při vernisáži si někteří klekli na zem a začali číst,“ usmívá se jedenasedmdesátiletý autor. Ke Sladovně má letitý vztah a z její současné podoby je nadšený. Kdysi připravoval pro sousední Prácheňské muzeum stálou expozici. Sladovna byla ruinou. „Říkali jsme si, že by tam filmaři mohli natáčet válečné scény. Pak jsem tam přišel za pár let a byl jak v Jiříkově vidění. Ale Písečáci si to zaslouží – povedlo se jim zachovat atmosféru kulturního města, které si pořád zaslouží označení jihočeské Atény,“ shrnuje grafik. Nedávno se ve Sladovně zúčastnil kolektivní výstavy Intersalon.
Nepoužívá počítač, což je v dnešní grafice nevídané. Nechce totiž myslet prostřednictvím computeru. Potřebnou svobodu mu poskytuje tužka. Pak své kresby přefotí na film tak, aby základem obrazu byly barvy černá a bílá. Černou má nejraději a tvrdí, že nemusí být smutná – záleží na tématu. Nejvíc se proslavil v oblasti grafického designu, především jako autor osobitých plakátů. Základním požadavkem je stručnost vyjádření, proto musí promlouvat v symbolech. „Plakát je jedna krátká věta,“ vystihuje Postl hlavní úskalí jeho práce. Například když kreslil tužkou předlohu k plakátu pro Terezín, hledal symbol utrpení. Došel k ukřižování, ale vybral si jen dlaně. „Protože tam zemřelo hodně lidí, je v nich víc hřebíků,“ vysvětluje.
Jeho záběr je ale mnohem širší, proto výstava přináší výběr z grafik, dřevorytů, knižních a časopiseckých obálek i dalších oborů. Nechybějí novoročenky, které Postl vytváří už půl století, často s poetickými přáními. Jeho originální rukopis nese řada knih. Pro českobudějovické nakladatelství Karmášek vyzdobil například několik dílů oblíbené série Kořeny, která bádá v minulosti jihočeských obcí a rodin.