Havířovští sprejeři si rádi hrají s barvami. Vědí to i lidé v Polsku | E15.cz

Havířovští sprejeři si rádi hrají s barvami. Vědí to i lidé v Polsku

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Jsou graffiti ozdobou, či ostudou? Sedmička nechala orlovskou výtvarnicí Evou Vichrovou posoudit sedm děl, která vytvořili členové havířovské skupiny Sprayart 34.

S graffiti se podle výtvarnice Evy Vichrové člověk setkává, co je lidstvo lidstvem. Staré kresby našli archeologové v jeskyních třeba v Egyptě a Pompejích. „Konec konců i socialistický realismus je se všemi těmi komsomolci, dělníky a rolníky se srpy a kladivy na fasádách domů určitým druhem graffiti,“ říká pedagožka výtvarného oboru z orlovské lidové školy umění a výtvarnice kulturního domu Vichrová. Osobně považuje graffiti za umění. A nejen ona. Tento obor se už dnes studuje i na vysokých školách.

Záleží na tom, kde se velkoplošné dílo nachází

„Graffiti ale pečlivě rozlišuji. Na to, které má výtvarný nápad a profi provedení. A graffiti, které jsou kýči, čmáranicemi či sprosťárnami. No, i když sprosťárny v Pompejích se ukazují turistům jako kus historie. Velmi důležité je i to, kde je takový velkoplošný obraz umístěný,“ objasňuje Vichrová. První malba mořského světa, by se podle Vichrové hodila možná do Disneylandu. „Provedení celkem tomu, co je tam namalované, odpovídá. Jinak je to taková kýčovina. Zvláště vypečené je sluníčko, palmičky a veselí delfíni – to celé zarámované českou přírodou. Je to přesně to, co si myslím, že už nás zaplavilo, a lidé si myslí, že je to krásné,“ říká Vichrová. Portrét s číslem dvě je podle ní docela povedený. „Sice mi to nic moc neříká, nevím, co tím chtěl básník říct. Možná by to mohl být celý tým na dlouhé zdi a pak by to mělo myšlenku,“ hodnotí Vichrová. Třetí ukázku by výtvarnice umístila na plot kolem skládky, stadionu nebo klubu. „Tohle je klasika, provedená docela dobře, myšlenka v tom je,“ popisuje Vichrová. Čtvrtá malba je dramatičtější. „Povedený portrét, potřebovala bych ale vědět, co přesně autor sledoval. Někdy je výhodou, když autora znáte,“ myslí si Vichrová.

Dynamika a řád, ale také obyčejná čmárůvka

Hlavně dynamika zaujala výtvarnici u malby číslo pět. „Je to věc, kterou si dovedu představit v betonově šedém prostředí, kolem tratí a pod mosty,“ upřesňuje Vichrová. U šestky jde podle ní rozpoznat, že autor má smysl pro řád a kompozici. „Obraz je trochu nudný, ale provedení je moc dobré,“ hodnotí orlovská výtvarnice.
Sedmý výtvor se jí vůbec nelíbí. „Tohle není stříbro ulice, ale taková čmárůvka, kterou může člověk vidět všude. Hodně fádní, jen s upozorněním, že je autor na světě a umí stříkat barvu na zdi,“ myslí si Vichrová. A jak se sama výtvarnice dívá na zřízení legálních ploch pro graffiti? „Jsem pro, ale opravdu pozor na kýče. Podle mě je velice důležité místo a námět, které s graffiti koresponduje. Některá graffiti působí velmi dekorativně a absolutně doplňují prostředí. Jiná patří doslova na šedivá betonová monstra. V tomto případě mě napadne vždy zeď nad stadionem Baníku na Bazalech. Někde by se však neměla graffiti objevit vůbec. Ani legálně, ani ilegálně. Takže legální plochy určitě ano. Ovšem pozor, aby na nich netvořili výtvarní barbaři,“ uvádí Vichrová. Oficiální ploty a zdi v Havířově se místním obyvatelům líbí. „Plot u letního kina opravdu ožil. Je to dobrý nápad a schvaluji ho. Naopak mi vlasy vstávají hrůzou, když vidím čmáranice na pěkně omítnutých domech,“ říká Pavel Šebestík z Havířova. I úředníci jsou s oficiálními místy spokojení. „Obecně se dá říct, že problémů s ničením fasád a dalších budov ubylo. Je to ale i kvůli tomu, že nám s odstraňováním graffiti hodně pomáhají správci domů. Zřídili jsme pozice správců ke každému městskému domu a ti mají na starosti i tuto záležitost,“ vysvětluje havířovská mluvčí Jana Pondělíčková. Podle ní je nejlépe, když se graffiti odstraňují co nejdříve. Sprejeři pak nemají šanci tam dál doplňovat svoje malůvky.

V Karviné malují
sprejeři jen načerno

V sousední Karviné oficiální plochy pro sprejery chybí úplně. Úředníci berou graffiti jako vandalství a nic víc. „Se sprejery nemáme zase tak velké problémy. Pravidelně však odstraňujeme graffiti na Darkovském mostě a naposledy jsme řešili třeba poškození fasády přímo na budově radnice ve Fryštátě,“ uvádí k problému mluvčí karvinského magistrátu Šárka Swiderová. Ročně na odstranění graffiti padnou tisíce z městské pokladny. „V centru jsme museli vyčistit památkově chráněné budovy ve Fryštátské ulici. Postříkané nové dveře radnice se naštěstí povedlo šetrně vyčistit naší úklidové firmě,“ dodává Swiderová.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video