Historická práce je detektivka | E15.cz

Historická práce je detektivka

Desítky dosud nezveřejněných historických fotek Opavy vyšly v nové knize.

Z tisíců dochovaných negativů a fotek vybírali historikové Karel Müller a Pavel Šopák snímky do nové knihy Opava z edice Zmizelá Morava a Slezsko. Fotky ukazují tehdy převážně německou Opavu. Podle Pavla Šopáka je hledání domů na snímcích dobrodružstvím.

Co je hlavním cílem knihy o zmizelé Opavě?
Přináší většinou nezveřejněné staré fotografie města. Záměrně jsme vybírali snímky, které nejsou v předchozích knihách. Za socialismu se o německých dějinách města nemluvilo, teprve po Listopadu se téma otevřelo a lidi to láká.

Bylo při hledání snímků z čeho vybírat?
Ano, Opava má výjimečné postavení. Sbírka Slezského zemského muzea obsahuje desítky tisíc negativů a fotek z celého Slezska. Druhá světová válka ji nepoškodila a po roce 1945 přišli výborní muzejní fotografové, kteří ji rozvíjeli. Máme fotky od profesionálů, kteří měli špičkovou techniku a záměrně fotili architekturu.

Jak dlouho jste vybírali?
To nejde časově určit. Historickou architekturou se zabývám patnáct let. A když jsem studoval určitou budovou, věděl jsem i o fotodokumentaci. Z toho jsem čerpal. Není to tak, že přijdete do muzea a oni vám naservírují požadované fotky.

Byl někdy problém poznat, co je na fotce?
Velmi často. Pomáháme si srovnáváním s dobovými pohlednicemi, fotkami, využíváme historické plány. Němečtí fotografové používali staré názvy, tak hledáme v adresářích nebo dobové literatuře. Často pomůže malý detail, část sousední budovy, výzdoba fasády. Historická práce je detektivka. Je v tom jakési dobrodružství.

Opava se proměnila ve druhé půlce 19. století a po válce. Liší se tyto změny?
V obou případech jde o snahu po lepším bydlení. Domy, které neodpovídaly novým hygienickým standardům, nahradily nové. Podobu města ovlivila i doprava. V 19. století začala jezdit auta, původní uličky nestačily a zmizely. Jde o neustálý civilizační tlak. Přesto tu je rozdíl. V 19. století vznikla předměstí, která byla velmi vzdušná a velkorysá. Po válce už velkorysost chybí a ve městě vznikala tuctová architektura.

Spousta historických budov padla i v 60. letech.
To, že máme historické jádro města, je v podstatě zázrak. Podle původních plánů se počítalo s plošnou demolicí města a výstavbou nového. Zůstat měla jen Hláska a konkatedrála. Demolice v 60. letech byly často zbytečné, nesouvisely s válečným poškozením. Architekti nepřinesli žádnou novou kvalitu.

Jak se díváte na dnešní vývoj, třeba chystané zbourání Slezanky?
Jsem konzervativní. Dávám přednost obnovám budov. V Opavě je velký potenciál v historických továrnách. Zasloužily by si rekonstruovat, dostat novou funkci. Dají se tam vytvořit výstavní prostory, byty i obchody. Příkladem mohou být opravené opavské škrobárny. Nechal bych Slezanku a investoval sem. Je to trendem i na Západě. Slezanka je decentní stavba. Musíme vnímat, jak vypadala kdysi, a ne tak, jak vypadá dnes. To opravdu odpuzuje. Chyba není v té stavbě, ale v lidech, kteří ji užívají.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.