Bývala to takřka vlajková loď českého sportu. Chlouba země. Zápasy z mistrovství světa přenášela televize a reprezentanti byli národními celebritami.
Dnes je sláva kolové jen hezkou vzpomínkou. Sport, který u nás proslavili bratři Pospíšilové, upadl do zapomnění. I když ne úplně. V Liberci a okolí jsou stále nadšenci, kteří drží kolovou při životě.
Oddíl sálové cyklistiky – kolové mají v Libereckém kraji dva sportovní kluby – Lokomotiva Liberec a Spartak Chrastava. Právě v malé Chrastavě je kolová skoro unikátem, ačkoli tu má letitou tradici. „Hraje se tu už od roku 1957,“ říká Ladislav Celler, hlavní trenér kolové ve Spartaku Chrastava.
Kolo, které nebrzdí
On sám je důkazem tradice, která se tu drží. Trenérem už je bezmála třicet let, od roku 1983. Podle něj se kolová v Chrastavě především „dědí“. „Většinou sem tátové berou své syny,“ vysvětluje. A další přicházejí, protože to hrají jejich kamarádi nebo spolužáci.
Třeba sedmadvacetiletý Pavel Matuškovič. Kamarád ho přivedl na trénink, když mu bylo deset let a už u kolové zůstal. Teď říká, že hraje pro radost, pro sebe a aby měl žízeň.
Když začínal, musel se jako první věc naučit kolo pro sálovou cyklistiku ovládat. „Musíte se naučit zvládat rovnováhu, umět se zastavit, nebát se spadnout. Kolo nemá brzdu, takže brzdíme tím, že šlapeme buď dopředu nebo dozadu,“ vysvětluje.
Kolo pro sálovou cyklistiku je vůbec speciální. Má také zvláštní řídítka i „sálové“ galusky, na kterých by venku člověk daleko nedojel. A také prodloužené sedlo. To je tam ale tak trochu pro parádu, aby tam vůbec něco bylo. Při kolové si totiž hráči vůbec nesednou. Kdyby to udělali, zvedlo by se jim kolo nahoru.
Nadšencům jako je Pavel Matuškovič citelně chybějí nástupci. U malých dětí v Chrastavě „vede“ florbal a fotbal. O kolovou je malý zájem. „V kategorii žáků teď nemáme nikoho,“ konstatuje Ladislav Celler. Klub s tím bojuje. Vylepuje plakáty, obesílá školy, pořádá nábory. I parádním oddílovým webovým stránkám vévodí velký nápis „Přijď!“
Přes nelehké podmínky a minimální zájem těch nejmladších se kolové v Chrastavě daří. Má své zástupce v I. lize mužů, což je druhá nejvyšší soutěž v Česku. A další dvojici čeká v říjnu baráž o II. ligu. „Chceme tam také mít naše kluky. Když už to hrajeme, tak ať to za něco stojí,“ vysvětluje Matuškovič.
Turnaje v Německu
Z kroniky, kterou si Chrastavští vedou, se dají vyčíst zajímavé věci. Třeba to, že díky blízkosti hranic se často jezdí na turnaje do sousedního Německa, kde má kolová větší tradici a základnu. Chrastavští dorostenci, kteří v kraji nemají vůbec žádnou konkurenci, zase musejí jezdit na své mistráky především na Moravu, do Brna a jeho okolí.
Možná, že i fakt, že s kolovou se dají poznat i daleké kraje, by mohlo pomoci získat novou generaci pro netradiční sport. Třeba zrovna z Chrastavy vzejdou noví Pospíšilové.
