Hnědé uhlí v jámě pro čističku je z třetihor | E15.cz

Hnědé uhlí v jámě pro čističku je z třetihor

Klára Dvořáková

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Při kopání jámy pro novou čističku odpadních vod v Putimi narazili dělníci na hnědé uhlí. Archeolog i geolog se však shodují – nález je to zajímavý, nikoliv neobvyklý.

Asi šestimetrová jáma pro budoucí čističku v areálu bývalého zemědělského družstva v Putimi skrývala překvapení. V únoru tam bagr narazil na pěkně zachované kusy dřeva, které na první pohled připomínaly hnědé uhlí.
Geolog z Prácheňského muzea v Písku potvrdil, že skutečně v Putimi objevili naleziště takzvaného lignitu, nepříliš kvalitního hnědého uhlí.
„Pochází z období třetihor, staré je tedy patnáct až dvacet milionů let. Sloj z Putimi musí datovat až přesný pylový rozbor. Není to nic tak výjimečného, i když jsem nikdy u takového nálezu nebyl. Na Písecku se ale lignit dokonce na přelomu devatenáctého a dvacátého století těžil,“ vysvětlil Jaroslav Cícha z muzea.
Dodal, že dříve lidé těžili hnědé uhlí u Kestřan, Dobevi, velké naleziště bylo také v Cehnicích. Stejný materiál našli v minulosti při výkopech i u píseckého hlavního nádraží.
Takovým uhlím se dříve samozřejmě topilo, dnes je ale pro průmyslové zpracování prakticky nepoužitelné.
„Zapalovat jsme to uhlí nezkoušeli, i když některé kusy dřeva byly poměrně velké,“ popsal okolnosti nálezu Petr Matouš z Putimi.
Velikost a zachovalost kmenů i kořenů pravěkých rostlin potěšila i archeology.
„Reprezentativnější kousky přijdou určitě do muzejních sbírek poté, až je zakonzervujeme. Škoda, že se tam neobjevili žádní živočichové, víme, že na Strakonicku v minulosti takové nálezy i se zvířaty byly,“ připomněl archeolog Jaroslav Jiřík z píseckého muzea.
Na jak velkou vrstvu hnědého uhlí lžíce bagru skutečně narazila, odborníci odpovědět nedokážou. Českobudějovická pánev byla v třetihorách totiž velkým sladkovodním jezerem a jeho okraje lemovaly zátoky a laguny. Do těch padaly odumřelé rostliny, ze kterých postupně tak, jak kolísala hladina vody, vznikaly vrstvy lignitu.
„A právě na takové místo v Putimi narazili. Šířka té vrstvy mohla být maximálně dva a půl metru, celkový rozsah neznáme, protože další sondy jsme nedělali,“ upřesnil Cícha.
Neznamená to ale, že až bude nová čistička spolu s kanalizací v Putimi hotová, odborníci na nález úplně zapomenou.
„Kdykoliv v budoucnu po dohodě s investorem můžeme přistoupit k reviznímu výzkumu. Informace tam lze ještě nabírat,“ podotkl archeolog Jiřík, který nyní čeká na výsledky pylového rozboru. Ten s největší pravděpodobností potvrdí, že naleziště uhlí je právě z třetihor a na místě dnešní Putimi ležící na okraji Českobudějovické pánve tak před dvěma desítkami milionů let byla skutečně pravěká zátoka obrovského jezera.

Autor: Klára Dvořáková

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video