Hoří, nebo jen padla mlha? Hlídat nejdelší dálniční tunel je věda | E15.cz

Hoří, nebo jen padla mlha? Hlídat nejdelší dálniční tunel je věda

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
O nejdelší dálniční tunel Panenská se stará sedmdesát lidí. Služba ve velíně znamená dvanáctihodinové soustředění.

Astronomická zima ještě nezačala, ale pracovníci Střediska správy a údržby dálnic Řehlovice ji mají už od 1. listopadu. S dálničními policisty a hasiči Záchranného sboru Ústeckého kraje jsou sehraný tým od 21. prosince 2006, kdy začali řidiči jezdit po novém úseku dálnice D8 z Trmic k hranicím s Německem. Starají se mimo jiné také o nejdelší dálniční tunel v Česku. Vše mají silničáři pod kontrolou z velína v Řehlovicích. Jak to v centru plném nejmodernější techniky funguje, poznali i reportéři Sedmičky.

Lidský život dosud silničářský tým v tunelech zachraňovat nemusel. Jen koňský. Před rokem, kdy chovateli z Petrovicka utekli čtyři koně a po dálničním nájezdu se dostali do tunelu. „Občas se stane, že řidič kamionu nepozorností vjede na chodník, někdy něco utrhne. Přehlédne značení o zákazu vjezdu vozidel vyšších než čtyři a půl metru a pokračuje v jízdě. Tunel se pak automaticky uzavírá pomocí výškových čidel,“ podivuje se vedoucí střediska Petr Zajíc cestou do velína. Stejně tak jako nad tím, proč v autoškolách nevyučují dopravní značení před tunely a v tunelech.

„Zatím je klid, ale jen zdánlivý. V Petrovicích máme připravené solí naplněné zatím dva vozy. Loni byl už 15. října sníh,“ říká Zajíc. Na zimu mají silničáři v Řehlovicích devět velkých sypačů a dva menší.

Pod řehlovickou správu spadá nejdelší tunelový úsek na českých dálnicích Libouchec a Panenská. Tunel Panenská měří 2160 metrů a Libouchec 760 metrů. „Máme na starosti necelých třicet kilometrů dálnice D8 z Řehlovic až po státní hranici. Až dálnici dokončí, budeme spravovat dalších skoro osmnáct kilometrů a s kolegy z Nové Vsi se budeme potkávat v Lovosicích na křižovatce,“ nahlíží do budoucnosti Zajíc. Po dostavění dálnice D8 dostane řehlovické středisko do správy další dva tunely, Radejčín a Prackovice, a údržbu nových mostů včetně toho nejvyššího nad Opárenským údolím.

Ostříží zrak

Ve středisku silničářů právě slouží dvanáctku dispečeři Jakub Zirhut a Vojtěch Brabec a elektrikář Milan Simandl. Mívají dva dny denní a dva noční dvanáctihodinové služby, a pak čtyři dny volna. Zaslouženého. Hlavně kvůli očím, neboť je při dvanáctihodinové směně nespustí z panelu a obrazovek. Musejí zaznamenat každou, byš sebemenší změnu v tunelu. Na službách ve velíně se střídá deset lidí.

„Naši chlapci řídí veškerou technologii tunelu, jako jsou osvětlení, ventilace, požární voda, kamery a vše, co je tam zavěšené. Dálniční policie ve svém velíně řeší dopravní značení. Systém vše dělá a vyhodnocuje sám, ale dohlížejí na něj dispečeři,“ shrnuje Zajíc práci ve velíně. Dispečeři jsou v nepřetržitém kontaktu s dálničními policisty, kteří sledují podobný panel. A také s hasiči prostřednictvím elektronické požární signalizace.

Zejména v zimě se stává, že si čidla spletou mlhu s kouřem. „Když je nahoře u hranic mlha, tlačí se do tunelu a čidla hlásí poplach. Hned volají hasiči, co se děje, a my je uklidníme, že za poplach může mlha,“ líčí dispečer Zirhut.

Jeho kolega Brabec ukazuje na obrazovce, co všechno kromě mlhy a kouře zaznamenají detekční kamery. Auto v protisměru, stojící či pomalu jedoucí auto, kolonu, špatný signál, poruchu komunikace. Dispečery o závadě, která se objeví na panelu vizualizace řídicího systému i na obrazovkách počítačů, informuje zvukové znamení. „Dopravní událost se zabarví žlutě a požární červeně. Značka na obrazovce označuje místo, kde došlo k události,“ ukazuje Brabec.

V zimním období se v tunelu víří sůl, nečistoty, výfukové plyny, a to vše se usazuje na sklíčkách kamer, která tmavnou a můžou pak ohlásit planý poplach kvůli domnělému požáru. Párkrát se to už stalo. Proto se jednou měsíčně kamery čistí a tunely pro dopravu uzavřou.

„Třikrát za rok uzavřeme na tři dny pravé a na tři dny levé tunelové trouby a uděláme servisní práce, například vyčistíme ostění, kanalizace a drenážní vody. Rozpis máme na celý rok, letos jsme měli servisní dny naposledy od 18. do 20. a od 25. do 27. října,“ říká Zajíc. Doplňuje, že začátkem října silničáři uzavřeli dálnici do Německa, aby prověřili požárně bezpečnostní zařízení. K simulované nehodě přiletěl i vrtulník do několika minut.

Červená na panelu

Centrální mozek velína Správy a údržby dálnic Řehlovice zabírá místnost o velikosti šest krát čtyři metry. Servery odtamtud řídí veškeré dění v nejdelším českém tunelu a veškerý provoz se zobrazuje na panelu vizualizace řídicího systému. „Tady je vidět, jak proudí vzduch, pokud se v tunelu nahromadí nečistoty, spustí se automaticky ventilace,“ ce,“ ukazují na panelu pracovníci velína.

Něco se děje. Ozvalo se pípnutí a jedno místo na panelu se rozsvítilo červeně. Na kameře 120 je vidět auto v odstavném jízdním pruhu. Řidič otevřel kapotu a telefonuje. Asi zavařil motor. Potřebuje pomoc? Dispečeři vědí, že stejný záběr sledují i dálniční policisté. Je na nich, zda na místo vyjedou. V tomto případě si řidič poradí sám. Mohl by se obrátit i na SOS hlásku.

„V tunelech je přes dvě stě detekčních kamer. Veškeré dění nahráváme a záznamy uchováváme tři dny. Pak se postupně mažou,“ říká vedoucí Zajíc a sleduje kamerový záběr z Petrovic. „Vidíte, tam je nádherně,“ komentuje slunečné počasí, které je vidět na obrazovce.

Sledování počasí je pro provoz dálničního úseku hodně důležité. V zimě slouží dispečer, který musí mít absolutní přehled. Ví, kolik vyjede aut a kdy a kolik soli vysypou. „V zimě máme k dispozici pět řidičů na pět aut a v Petrovicích tři řidiče na tři auta,“ říká Zajíc.

Na trase úseku, který spravuje řehlovické středisko, je dvanáct meteohlásek. Uvádějí mimo jiné teplotu, rosný bod, kdy přimrzá vozovka, jestli je suchá, nebo mokrá. Začínají na pětašedesátém a končí na dvaadevadesátém kilometru.

Na panelu je vidět rychlost i směr proudění vzduchu. „Kabel u stropu tunelu zaznamenává teplotu při vrcholu tunelu. Při vzniku ohně kabel okamžitě pozná, že je s teplotou něco špatně a nám to tady ohlašuje požár,“ vysvětluje Simandl.

Jakákoliv změna teploty je vidět na grafu. Momentálně svítí zelená, což znamená, že je vše v pořádku. Pět stupňů nad nulou. Modrá barva upozorňuje na nízké teploty, kdy může nastat problém na vozovce, barvy od žluté přes oranžovou po červenou znázorňují teplotu od dvaadvaceti přes pětadvacet až po čtyřicet stupňů Celsia. „Jakmile by něco zahořelo, systém ihned reaguje a zavírá tunel,“ upozorňuje Simandl.

Deset milionů za světlo

Provoz tunelů není levná záležitost. Jen roční náklady na osvětlení a další elektronická zařízení vyjdou na deset milionů korun. Ale důkladnost je třeba. Denně tunelem projede devět až deset tisíc aut. „Tunel je tak zabezpečený, že si to spousta lidí ani nedovede představit,“ konstatuje vedoucí střediska Zajíc.

Součástí areálu je i dílna a vytápěná garáž s devíti auty na zimní údržbu. Ve skladech mají silničáři nyní tři tisíce tun soli dovážené z Německa. „Dálničáři nespí a nezaspí,“ rýpne si na závěr na každoroční konstatování po prvním nasněžení Zajíc.

TUNEL PANENSKÁ

Levý tubus má délku 2167,7 metru, pravý 2115 7 metru.
Vzdálené jsou od sebe až 21 metrů.
Maximální výška pro provoz je 4,5 metru.
Maximální rychlost je 80 km/h.
Náklady 4,2 miliardy korun.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video