Hradec Králové v roce 2050? Město důchodců

Za čtyřicet let bude průměrný věk v Hradci Králové téměř padesát let. Důchodců bude ve městě dvakrát víc než dětí.

Hradec Králové měl nejvíc obyvatel v roce 1994, kdy ve městě žilo 100 854 lidí. Jenže od té doby se stotisícovému milníku město stále vzdaluje. Na konci minulého století ve městě žilo 98 381 lidí. K loňskému roku klesl počet obyvatel o necelé čtyři tisíce lidí. A bude ještě hůř.

Zatímco v současnosti zde žije přibližně devadesát čtyři tisíc lidí, v roce 2050 jich bude pravděpodobně až o sedm tisíc méně a bude jich stále ubývat.

„Od roku 2017 předpokládáme pokles počtu narozených dětí a nárůst počtu zemřelých. To bude mít za následek přirozený úbytek obyvatelstva, který se projeví na celkovém počtu obyvatel,“ vysvětluje vedoucí oddělení Českého statistického úřadu v Hradci Králové Věra Varmužová.

Jak stárnou „Husákovy děti“, stárne i Hradec Králové. Tento trend bude mít zásadní vliv na stárnutí obyvatel v Hradci Králové. Zatímco teď je průměrný věk ve městě něco málo přes jednačtyřicet let, v roce 2050 to už bude 48,9 let a v roce 2064 dokonce padesát. Do důchodového věku se totiž dostane nejsilnější současná generace takzvaných Husákových dětí.

„Stačí se podívat na strom života. Generaci Husákových dětí, která se narodila v sedmdesátých letech, je teď kolem pětatřiceti. Jak budou stárnout, bude stárnout i celá populace,“ říká Varmužová. S tímto problémem ale souvisí také pozitivní informace a to je takzvaná naděje na dožití. Od devadesátých let se tato hranice stále posouvá a zároveň se pomalu smazává věkový rozdíl mezi muži a ženami. Zatímco teď se muži dožívají v průměru 74,5 roku a ženy více než osmdesátky, v roce 2050 už to bude téměř čtyřiaosmdesát let a u žen dokonce více než osmaosmdesát.

Statistika je pro mnohé vědou o nudných číslech. Především politici by se ale jimi měli řídit. Pouze tak lze předejít tomu, že za pár let budeme všichni překvapeni, že ve městě chybějí například lůžka v penzionech pro staré lidi.

Podobně vloni zaskočil nejen vedení města Hradce Králové nedostatek míst pro děti v mateřských školách, přestože obce i kraje se mohly podle statistických údajů připravit dopředu.

Magistrát se na budoucnost připravuje

„Kdo se tvářil překvapeně, tak asi nikdy neviděl data, kde přibývají narozené děti. Je to naprosto jasně patrné z věkové struktury. My ovšem data jenom poskytujeme a rozhodování o tom, co se udělá, už není naše věc,“ říká Lenka Krupnová ze statistického úřadu. Již v roce 2008 si magistrát města nechal zpracovat prognózu do roku 2040. Na Fakultě informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze pro město Hradec Králové odborníci zpracovali tři varianty, pesimistickou, realistickou a optimistickou. Podle této studie by se v budoucnu měl počet obyvatel pohybovat dokonce kolem sto tisíc. „Samozřejmě, že se připravujeme na demografické změny, především na větší podíl seniorů ve společnosti. Známý je projekt Město svobodného pohybu, který je zaměřen na bezbariérovost. Nakupujeme nízkopodlažní autobusy. Magistrát také vybuduje senior parky, například u Harmonie na Moravském předměstí,“ upozorňuje mluvčí magistrátu města Magdaléna Vlčková.

Vloni královéhradecký magistrát vyhlásil soutěž na vizi rozvoje města na příštích čtyřicet let. Vítězný ideový návrh architektů Tomáše Vymetálka a Patrika Kotase neotřelým způsobem řeší infrastrukturu a rozvoj města.
„Je důležité udržet rovnovážný rozvoj, aby třeba směrem k dálnici nevznikla nová průmyslová zóna a někde jinde naopak příměstský satelit,“ uvedl před soutěží hlavní architekt Hradce Králové Petr Brůna.

Vizí do roku 2050 se město do budoucna snaží předejít jevu, který v posledních letech postihl nejen východočeskou metropoli. Především lidé, kteří si zakládají rodiny, se stěhují do obcí v okolí krajského města, kde si kupují parcely a stavějí domy. „Kolem Hradce Králové vzniká prstenec menších satelitů. Nevidím v tom závažný problém, klesá sice počet obyvatel v administrativně správních hranicích, ale Hradec není místem, kde by vznikaly lokality, které budou výrazně odděleny. Místa jako Vysoká, Hoděšovice, Divec či Stěžery se s městem propojí. V území, kde jsou silné aglomerační vazby, určitě nehrozí, že by klesl počet obyvatel tak, aby byl problém osídlit centrum města,“ říká sociální geografka Zita Kučerová. Podle architektky Vladimíry Šilhánkové je důležité, aby magistrát při plánování do budoucna počítal s rozvojem uvnitř města, jen tak se pro lidi stane centrum atraktivním místem k životu.

„Podstatné je, aby se Hradec Králové zbytečně nerozvíjel do krajiny,“ dodává.
„Momentálně probíhá aktualizace strategického plánu. V územním plánu počítáme s více místy určenými pro domy s pečovatelskou službou. Na druhou stranu chceme u některých škol zřídit montované školky, které by se v budoucnu daly přeměnit třeba na školní družiny nebo využít i jiným způsobem,“ říká Magdaléna Vlčková.
Statistiky nedokážou zohlednit fakt, který může se skutečný stavem pořádně zahýbat. Tím důležitým faktorem je migrace. Nejvíce se pochopitelně projevuje v Praze, ale také v hradeckých údajích se v posledních letech projevila, a to především vlivem hospodářské krize.

„Určitě je těžké odhadnout, jak se bude proměňovat migrace, závisí to na mnoha faktorech. Migrace přitom ovlivňuje počet obyvatel výrazněji než počty narozených a zemřelých,“ upozorňuje Věra Varmužová.
Hradec Králové není tradičním místem, kam by se cizinci dlouhodobě stěhovali za prací. Bohužel se ve většině případů jednalo o krátkodobé námezdní dělníky, kteří se ve městě neplánují usadit dlouhodobě.