Hradec město filmu: točili tu Jízdu, Bathory, pohádky i porno

Tvůrci pohádek i historických snímků si vybírají Jindřichohradecko jako kulisu do svých filmů. Naposledy se hradecký zámek změnil v Čachtický hrad.

Když přijeli filmaři točit na hrad Landštejn snímek Johanka z Arku, neváhal Petr Jelínek z Jindřichova Hradce ani chvíli. V práci si vzal týden volna a strávil ho dobýváním hradu na straně Angličanů.
„Řekl mi o tom kamarád, tak jsem to zkusil. Vzali skoro všechny,“ říká dnes jednatřicetiletý Jelínek. Film, ve kterém si zahrál, točila v roce 1999 kanadská produkce a představitelkou Johanky byla Leelee Sobieski. Mokro, sníh, zima a deset hodin na nohou. Tak na bitvu Petr Jelínek vzpomíná. „Házeli jsme po sobě rekvizity a bil jsem se dřevěným mečem. Ani jsem se nebál, že si něco udělám. Jsem zvyklý ze šermířské skupiny,“ tvrdí. Za každý den filmování tehdy komparzisté dostali 750 korun a nemuseli se starat ani o jídlo a kostýmy. „Pro mě to byl ale hlavně zážitek,“ uzavírá Jelínek.

Pornofilm v hladomorně

Zážitek to byl i pro kastelánku hradu Jiřinu Mládkovou. Překvapil ji například požadavek filmařů, aby se bitva na koních odehrála v hradním příkopu. Najednou se tam objevilo padesát jezdců s koňmi. „Vůbec jsem si nedokázala představit, že se tam opravdu vejdou. Bylo zajímavé vidět na vlastní oči, jak to ve středověku vypadalo doopravdy,“ vzpomíná kastelánka.
Na Landštejně se nezfilmoval ale jen historický snímek. Mladí manželé ze Slavonic v Landštejnské hladomorně natočili před sedmi lety lechtivý snímek, který poté zveřejnili na svém webu. Natáčení pornofilmů je ve státních hradech a zámcích přísně zakázané. Ohlídat ale takové návštěvníky je těžké. „Je to pravda. Když jsem to viděla, úplně mi stoupl adrenalin, jak jsem byla naštvaná. Bohužel si koupili vstupenku jako ostatní a každého hlídat nemůžeme. Naštěstí to snad byl jediný incident,“ říká Mládková.
Filmaři objevili jižní Čechy už na začátku padesátých let. Na Třeboňsku natočili některé scény ke dvěma oblíbeným pohádkám. V Třeboni pod hrází rybníka Svět u brány na Trocnovské náměstí prchala v roce 1952 princezna Krasomila s princem Miroslavem z filmu Pyšná princezna. A o dva roky později házeli poddaní Jana Wericha z pohádky Byl jednou jeden král na mostě u Staré Hlíny do vody sůl. Přestože se velká část záběrů pro slavnou pohádku točila v ateliérech, využili filmaři k jedné scéně Otínský rybník u Jindřichova Hradce. Objevuje se v závěru pohádky, kdy král běží po hrázi ve starých hadrech za vdovou, která máchá prádlo. Jen chalupu a zámek si tvůrci do filmu přidali. K natáčení pohádek se přímo nabízí vodní zámeček Červená Lhota. Vznikly tady mimo jiné pohádky Zlatovláska, O štěstí a kráse nebo O zatoulané princezně.
V posledně jmenované pohádce si zahrála i dnes sedmapadesátiletá učitelka Ludmila Říhová. „Protože potřebovali do komparzu i děti, hledali také ve školách. Já jsem tehdy učila v Lodhéřově a od kolegů v Deštné jsem se to dozvěděla,“ vzpomíná Říhová. Hrály tam i její dvě dcery. „Dostali jsme za to tři stovky, ale už nevím, jestli za jeden den nebo za dva. Děti dostaly polovinu,“ dodává. Peníze ale nebyly podle ní tou hlavní motivací. Natáčení pohádky brala jako zajímavou zkušenost a zábavu. Maskérka a kostymérka komparzisty oblékly a namaskovaly. Ti pak mohli v klidu ležet v trávě a čekat na záběr.

Čachtický hrad v Hradci

Léčitelka Darvulie z velkofilmu Bathory Juraje Jakubiska vařila Alžbětě Bathoryové lektvary v Černé kuchyni v hradeckém zámku. Historický příběh natáčeli filmaři celkem na třiadvaceti místech, z toho bylo třináct hradů a zámků. V Hradci vznikly záběry komnaty Alžbětina zámečku, vězení hradu, Darvuliina černá kuchyně a renesančního sálu pro Monteverdiho operu.

Filmaři také chtěli původně točit v místnosti s malbami svatojiřské legendy z roku 1338. Když se ale kastelán dozvěděl, že by ve scéně měla stříkat krev, filmování tam zakázal.

„Točilo se v červenci, v nejsilnější sezoně a na prohlídkových trasách. Film byl ale naštěstí tak známý už předem, že byli návštěvníci spíš zvědaví, než že by se zlobili,“ říká hradecký kastelán Václav Bis.
Podle něj bylo natáčení jedno z nejkomplikovanějších, která zažil. Juraj Jakubisko například měnil harmonogram z hodiny na hodinu a nikdo tedy nevěděl, co se bude dít. Filmaři také chtěli původně točit v místnosti s malbami svatojiřské legendy z roku 1338. Když se ale kastelán dozvěděl, že by ve scéně měla stříkat krev, filmování tam zakázal. „Nakonec si místnost vyfotili, z toho nechali udělat tapety a scénu natočili v ateliéru,“ vzpomíná kastelán. Asi nejvíc se z okolí Hradce objevilo v roce 1994 v road movie Jízda. Filmaři sledovali trojici hrdinů v okolí Kardašovy Řečice, na benzinové pumpě v Jarošově nad Nežárkou, v Matějovci, v Počátkách a na železničním přejezdu u Blažejova. V zatáčce mezi Hospřízí a Člunkem se odehrává i konec filmu, kdy Anna s Honzou havarují poté, co Anna vytáhne klíčky ze zapalování.

Šumný Hradec

Tvůrci cyklu Šumná města, který vysílá Česká televize, zavítali před dvěma lety do České Kanady. Natáčeli ve Slavonicích a v Jindřichově Hradci. Galerista Jiří Langer si zahrál architekta Antonína Mečíře, stavitele Kolínovy vily v Husových sadech.
„David Vávra ani Hradec původně točit nechtěl. Zaměřuje se na moderní architekturu, takže se mu v Hradci hodila jen Kolínova vila,“ vypráví Langer. Nakonec ale vznikl díl nazvaný Šumná Česká Kanada. Jaký z filmů natočených na Jindřichohradecku se vám líbil nejvíce?