Hradečtí kapři připlouvají z lesů za za městem. Skončí na talíři místních | E15.cz

Hradečtí kapři připlouvají z lesů za za městem. Skončí na talíři místních

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Kapři se během života potkají s lidmi několikrát. Jaká je cesta těch hradeckých na vánoční stůl?

K zákazníkům letos poputuje více než dvojnásobný počet kaprů z rybníků v hradeckých lesích než v předchozích letech. A poprvé má vysokou kvalitu ryb zdůraznit značka Hradecký kapr.

„Chceme Hradeckého kapra dostat do povědomí lidí. Má lepší chuťové vlastnosti než jiné ryby, chované většinou v takzvaných kapřích vepřínech. Naše rybníky jsou odbahněné, mají písčité podloží a potoky do nich z lesa přitéká voda bez splachů z polí. Naši kapři jsou díky tomu chuťově zajímavější než odjinud, nemají typickou chuť bahna. Můžeme samozřejmě garantovat i jejich zdravotní nezávadnost. Není to biokapr. Je to Hradecký kapr,“ přiblížil ředitel společnosti Městské lesy Hradec Králové Milan Zerzán.

Od jikry na vánoční stůl

Výlov a čekání na konec několikaletého života kapra je završením cesty, která začíná nepatrnou jikrou. První rok života se malým kaprům říká plůdek. Po dvanácti měsících měří do patnácti centimetrů a váží zhruba dvacet dekagramů. Na jaře či na podzim je rybáři vyloví a přemístí do rybníků jako násadu.

Ve druhém roce by kapři měli dosáhnout váhy jednoho a půl kilogramu. „Z těchto ryb se potom stávají ryby tržní,“ vysvětluje Zerzán.

Po výlovu se ryby dávají do kádí, následuje přebírka na takzvaných brakovnicích, což jsou stoly s otvory, na kterých se ryby třídí podle druhu a velikosti.

„Podle našich představ i požadavků zákazníků by měl mít kapr alespoň dva kilogramy. Taková ryba je stará tři až čtyři roky. Menší ryby se vyřazují a používají jako násada,“ vysvětlil nadlesní Městských lesů Hradec Králové Pavel Dostál.

V hradeckých rybnících dosahují největší kapři zpravidla váhy okolo pěti kilogramů. Více vyrůst nestačí. Většina šupináčů určených na vánoční stůl má tři až čtyři kilogramy. Jeden má každoročně štěstí. „V rybníku Datlík máme barevného japonského kapra, který má již osm kilo. Ten se neprodává a vrací se zpátky,“ pochlubil se Dostál.

Během života se většina kaprů setkává s lidmi hned několikrát. Člověk stojí na počátku i konci jejich života.

„Ačkoli o tom kapřík neví, s prvními lidmi se setká u výtěru. Podruhé to je ve chvíli, kdy se plůdek vykulí z oplodněných jiker. První rok tráví v plůdkovém rybníku, odkud potom putuje do toho klasického. Za život se s člověkem setká asi šestkrát,“ říká Dostál a upozorňuje, že části kaprů z Hradce se některá setkání s člověkem netýkají.

„Část násady kupujeme, ale části necháváme takzvaně volný průběh. Jikrnačky a mlíčáci se vytřou a plůdek se o sebe stará sám. Poprvé se s člověkem potkají při výlovu násady, a potom při běžném výlovu,“ upřesnil Dostál.

Vytržení z přirozeného prostředí znamená pro kapry konec klidného života a počátek z jejich hlediska neveselého předvánočního období. „Měl by odpočívat, ale my ho probudíme a donutíme dělat něco, co by normálně nedělal. Začne to výlovem a pořád to graduje. V sádkách ještě mají relativní klid až téměř do Vánoc. Potom se začnou navážet na místa prodeje, takže se každý den honí ve vodě a po částech odvážejí. Myslím si, že tím nastává pro kapry nejhorší období a největší stres. Samozřejmě se snažíme, aby byl co nejmenší,“ přiblížil Zerzán.

Po výlovu to jde z kopce

Právě stres a s tím spojené potíže jsou pro kapry největším nebezpečím. „Takové ryby plavou zmateně a odírají se o kamínky a celkově trpí při manipulaci. Boláky se většinou objevují po čtrnácti dnech po výlovu. Ryba to sice přežije, ale špatně vypadá. Stres přispívá i ke ztrátě hmotnosti. Říká se tomu vylehčení a může se počítat až do patnácti procent. I proto je nejlepší rybu prodat hned na hrázi po výlovu,“ řekl Zerzán a dodal, že Hradecký kapr čeká na sádkách na smrt v dobrých podmínkách. „To je hotel pro kapry,“ podotýká Zerzán.

Žádná možnost šťastného konce života vánočních kaprů neexistuje, ačkoli se o to každý rok snaží mnoho lidí. Ryby vypouštějí zpět do přírody, přestože je rybáři upozorňují, že je návrat zabije.

„Kapr musí v rybníku zazimovat, a pokud plave, ztratí tukové zásoby a promrzne. Pokud jsou teploty jako v posledních dnech okolo pěti stupňů nad nulou, tak je to bez problémů. Sami jsme ještě ryby nasazovali. Ale ve chvíli, kdy rybník začne zamrzat, jsou ztracené. Právě proto musíme prodat všechny vánoční kapry,“ vysvětlil Zerzán.

Městské lesy se starají o devět rybníků a tři retenční nádrže s vodní plochou o rozloze okolo čtyřiceti hektarů, ve kterých chovají zhruba deset až dvanáct tun ryb. Vánoční šupináči jsou z rybníků Datlík, Roudnička a Výskyt, který je jejich hlavní zásobárnou.

Podle hradeckých lesníků přispívají ke kvalitě Hradeckého kapra také omezené možnosti vykrmování. Kapři z rybníků v lesích si musejí z velké části potravu zajistit sami.

„Hospodaření v lesních rybnících je jiné než někde v poli. Musíme respektovat zájmy ochrany přírody. Na našich rybnících je řada různých biotopů, zvláště chráněných živočichů. Více potravy by mohlo ovlivnit požadovanou kvalitu vody. Ryby se musí více snažit, aby si něco „urvaly“ a v konečném důsledku jsou méně tučné. Svoji roli hraje i menší počet ryb v rybnících, než je běžné. Na hektar máme stanoveno pět set kilogramů rybí osádky, přitom by to mohly být i dva tisíce kilogramů,“ řekl Zerzán.

Chuť kaprů z hradeckých rybníků se může mírně lišit podle prostředí. „Mohu tak usuzovat z reakcí lidí, kteří nejvíce vychvalují ty z rybníku Výskyt,“ říká Zerzán.

Letos poputuje z hradeckých lesů k zákazníkům pět tun vánočních ryb, což je zhruba tisíc pět set kousků.

„V minulých letech jsme prodávali zhruba dvě tuny, zbytek šel na chytání na udici. Letos jich bude více, takže jsme se více zabývali propagací a zavedli jsme další prodejní místo přímo v centru města na Velkém náměstí v budově bývalé radnice. Poprvé jsme také prodávali při výlovu na hrázi rybníku Datlík. Lidé si odnesli až sedm set kilogramů ryb,“ řekl Zerzán.

Právě u Datlíku začal v pátek 2. prosince předvánoční prodej kaprů z městských lesů. Lidé si pro ně mohou dojet vždy poslední všední den v týdnu od druhé do páté hodiny odpoledne. Hlavní prodej potom začne 14. prosince u hájovny U Zeleného sloupku, o den později si lidé mohou pro kapra zajít také na nádvoří někdejší radnice na Velkém náměstí. Jeden kilogram stojí osmdesát korun. V nabídce budou v menší míře také amuři, štiky a sumci.

„Předpokládaný konec prodeje je 23. prosince v případě, že zásoby neprodáme dříve. Snad se dostane na každého,“ věří Dostál.

Výlov je nejlepší

Kapr patří k Vánocům ve většině domácností, avšak odborníci doporučují kapry kupovat hned po jejich výlovu.

„Ryby netrpí převozy a nemusíme je mít na sádkách až do Vánoc. I proto se příští rok chceme více věnovat prodeji během výlovů. Přemýšlíme také o grilování přímo na místě. Lidé by tam mohli posedět a zažít výlov,“ řekl Zerzán.

Kromě kaprů, amurů, štik či sumců se chtějí Městské lesy více věnovat také odchovu candátů vyhlášených svojí chutí. Zároveň chtějí Hradecké kapry a další ryby prodávat pravidelně po celý rok. „Chceme zavést celoroční páteční odpolední prodej na sádkách,“ uvedl Zerzán.

PRODEJ KAPRŮ

* Hráz rybníku Datlík na Novém Hradci Králové od 14 do 17 hodin
* Hájovna U Zeleného sloupku - od 14. prosince ve všední dny od 9 do 17 hodin, v sobotu od 8 do 12 hodin
* Nádvoří bývalé radnice na Velkém náměstí - od 15. prosince ve všední dny od 12 do 17 hodin

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video