Jen sem tam zavrže podlaha, opatrně a tiše procházejí členové natáčecího štábu někdejším letním sídlem Harrachů. Do jedné z komnat v prvním patře právě vchází v honosných dobových šatech Hana Maciuchová. „Klid, natáčíme,“ ozývá se a dveře se zavírají. Interiéry zámku Hrádku u Nechanic se minulou neděli proměnily v komnaty šlechtického sídla von Hebra i v císařskou síň, v dějiště historického dramatu podle novely Vladimíra Körnera Post Bellum.
„Děj se odehrává v roce 1867, rok po bitvě u Hradce Králové. Prostředí zámku se nám hodilo už proto, že je dostatečně honosné pro císaře a je tady i méně honosná část, dost vhodná pro šlechtickou rodinu hlavního představitele Pavla von Hebry. Nevybíral jsem dlouho, už jsem tady točil Andělskou tvář,“ uvedl režisér Jaroslav Brabec.
Ráno natáčení před zámkem překazil déšť, a tak se zatím točilo v interiérech. „Každý dům jako tento měl svého správce a toho hraji. Kostým je vždycky příjemná záležitost, má svého ducha a také se člověk dostane do takových zvláštních a zajímavých prostředí. V úterý ještě točím v ateliérech krátkou scénu s mladým hrdinou, který se rozhoduje odejít z armády,“ řekl František Němec.
V kostýmu si libovala, i když jí byla zima, také Hana Maciuchová. Hraje i ve filmu Nespavost, který se v minulých dnech točil v Hradci. V menších rolích se v něm objeví děti z hradeckého divadla Jesličky. „Hrdinka filmu vede dramatický kroužek a já hrál jedno z dětí. Točilo se taky před školou Josefa Gočára, sedíme s kamarádem, bavíme se a musíme reagovat na rvačku, která se tam strhne,“ přiblížil scény jeden z dětských herců Jakub Libánek.
V Hradci se filmy točily už ve čtyřicátých letech - komedie Muži nestárnou s Janem Pivcem a Zitou Kabátovou v hlavních rolích, v roce 1960 si zahrálo Velké náměstí a vchod do zdravotnické školy ve Vyšším principu, v trezoru se ocitl film Obžalovaný z roku 1964. Po revoluci začali Hradec objevovat i zahraniční filmaři.
Ještě větším lákadlem pro tvůrce filmů je zámek Hrádek u Nechanic, který jich má na svém kontě včetně seriálů a pohádek více než tři desítky. Do druhé světové války se vrátil ve filmech Atentát, Tmavomodrý svět, na Hrádku se pořizovaly i záběry do normalizačního seriálu o Gottwaldovi, do francouzského seriálu Maigret a například ve Zlatém sále se natáčely scény do filmu Z pekla s Johny Deppem. Přestože bodyguardi herce střežili, průvodkyním se prý tehdy podařilo k němu proniknout a vyfotografovat se s ním.
Americká star krade v hradecké knihovně
Na Hradecku si zahrály i jiné hollywoodské hvězdy. Catherine Zeta-Jonesová přijíždí horskou silnici k podivné stavbě chráněné vysokým plotem pod napětím a ostrahou.
Betonová budova chemické laboratoře se pětipodlažními křídly ve tvaru X je ve skutečnosti „ementál“, jak lidé s oblibou přezdívají nové budově hradecké Studijní a vědecké knihovny. Pro natáčení reklamního minifilmu na šampon Lux si ji vybrala společnost Film Makers.
Filmaři ji obsadili vloni v listopadu, přeměnili v chemickou laboratoř a „přenesli“ na vrchol jedné z českých hor. Catherine v ní chce ukrást omlazující zlatý elixír. To se jí podaří díky zmatku, jenž způsobí akční příjezd jejího komplice na motorce, kterého ostraha honí v exteriérech hradecké knihovny. Oskarová herečka si za sedmiminutovou reklamu vydělala 1,55 milionů liber.
