Hrají pro konzervativce i batůžkáře

Clarinet Factory v ostravském divadle i na Colours. Jindřich Pavliš, Luděk Boura, Vojtěch Nýdl a Petr Valášek.

Říkáte, že hrajete „hudbu bez hranic“. To znamená?

Překračujeme žánrové hranice. Od klasiky přejdeme k jazzovým prvkům i ke zvukům elektronické taneční scény. Od improvizací k jasně daným kompozicím. Bez hranic jsou i naši posluchači, od konzervativních příznivců klasiky nebo jazzu po batůžkáře. Věkově mezi dvanácti a osmdesáti.

Napsali jste hudbu k představení „Spor aneb Dotyky a spojení“ ostravského divadla. Jak projekt vznikl?

Oslovil nás scénograf David Bazika, že napíšeme hudbu k celovečernímu baletu. Nejsme Prokofjev nebo Stravinskij, tak jsme se toho nejprve báli. Přesvědčily nás dvě věci. Námět, jenž zpracovává téma mužské a ženské nevěry, ale i téma manipulace s lidmi. Druhým důvodem byl tým lidí v Ostravě. Každé představení živě hrajeme, je to náročné na cestování, ale ohromně si to na pódiu užíváme.

Chystáte se na festival Colours of Ostrava. Na co se můžeme těšit?

Vystoupíme s Lenkou Dusilovou a Beatou Hlavenkovou s projektem Eternal Seekers, což je název naší debutové desky i celého seskupení.