V Česku se hraním zatím neuživí, ale ve světě už vznikají speciální stadiony pro hráče a počítačové hry byly součástí doprovodného programu olympiády v Pekingu.
„Pokud se člověk vypracuje, jsou počítačové hry sportem se vším všudy, stejně jako třeba šipky,“ říká Brňan Pavel Farný známý mezi hráči jako Dreader. Dříve běhal po fotbalovém hřišti a na hry neměl čas. „Pět let jsem hrál za 1. FC Brno i dorosteneckou ligu, ale kvůli opakované zlomenině zánártní kůstky jsem skončil,“ říká Farný. Na počítači hraje od dvanácti let, trojrozměrnou válečnou „střílečku“ Call of Duty 4 intenzivně trénuje poslední dva roky.
V této hře měří síly dva týmy s cílem položit na území protivníka nálož, anebo všechny protihráče zničit. „Pětičlenné týmy se účastní internetových turnajů nebo klání, při kterých se hráči sejdou a hrají na počítačích zapojených do sítě,“ vysvětluje Dreader. Farný prošel několika týmy, ty nejlepší obvykle sponzorují počítačové firmy. „S týmem Snoopy jsme se dostali až do čela prestižní evropské ligy ClanBase, kterou hrají tři tisíce dalších týmů,“ říká Farný. Účastnil se řady zahraničních turnajů, třeba v Dánsku bylo pro vítěze připraveno dvě stě tisíc korun.
Koncem roku 2008 musel hraní na čas omezit. „Našel jsem si přítelkyni. Pak ale začala na počítači střílet také,“ líčí Farný. Rodičům Farného jeho koníček nevadí. „Máma mě vždy podporovala. Raději mě vidí u počítače, než abych se flákal za barákem,“ uzavírá devatenáctiletý hráč.
