Hrobka se otvírá. Uvnitř leží tajemství smrti hvězdáře
Pět dní má tým českých a dánských vědců na to, aby prozkoumal čtyři sta let staré ostatky slavného dánského vědce Tycha Braha. Nejmodernějšími metodami budou odborníci pátrat, nejen jak zemřel, ale i jaké bral léky nebo jestli byl nemocný.
Zahájení prací v Týnském chrámu naplánovali vědci na pondělí 15. listopadu.
„Nejdříve archeologové do hrobky spustí minikameru, teprve pak bude vyzdvižena náhrobní deska a vyjmuty ostatky Tycha Braha,“ popisuje postup Štěpán Filipec z týnské farnosti.
A co na Dány v Týnském chrámu čeká? Pravděpodobně neveliká hrobka, vlastně takový vyzděný sklípek, do kterého se tak akorát vejdou dvě rakve.
„Hrobka byla otevřena už na počátku minulého století, v roce 1901,“ upozorňuje archeolog Zdeněk Dragoun. Při této příležitosti byly hvězdářovy kosti uloženy do nové rakve. Archeologové proto neočekávají, že by se ve schránce dochovalo něco kromě kostí.
To, co se tehdy našlo v Braheho hrobce, skončilo ve sbírkách Muzea hlavního města Prahy a část v Dánsku. „Když v době otevření hrobky přijel do Prahy nějaký Dán, tak dostal kousek šatů nebo vousů jako suvenýr. Velká část se jich právě v Dánsku dodnes dochovala,“ vysvětluje Dragoun.
Odpoledne čeká astronomovu rakev i s obsahem převoz na specializovaná pracoviště antropologického oddělení Národního muzea do Horních Počernic.
Odborné výzkumy snad přinesou odpovědi na řadu dohadů a legend kolem života a smrti slavného dánského astronoma.
Jaké léky astronom užíval?
V laboratoři muzea odborníci ostatky změří, zrentgenují a čeká je i chemická analýza.
„Otevření hrobky umožní provést řadu výzkumů, které nám přinesou nové informace o životě Tycho Braha, o jeho zdraví nebo o tom, jaké užíval léky,“ vysvětluje důvody výzkumu dánský archeolog Jens Vellev.
Rozsah a množství výzkumu se odvine podle toho, co se skrývá v rakvi. „Počkáme, co archeologové najdou, a pak se dohodneme na dalším postupu,“ vysvětluje antropolog Petr Velemínský z Národního muzea.
Podle Velemínského bude výzkum ke kostem co nejcitlivější. „Vzorky odebereme jen z úlomků kostí nebo třeba vypadaných zubů, rozhodně neplánujeme lámat nebo řezat hvězdářovy kosti,“ dodává Velemínský.
Zahálet nebudou ale ani archeologové. Když byl hrob v roce 1901 otevřený poprvé, průzkum se konal pomocí tehdy používaných metod.
„Pokud je známo, neexistuje fotografie hrobního prostoru ani údaje o jeho přesných rozměrech,“ potvrzuje Dragoun. Proto čeští archeologové provedou malý výzkum hrobu. Kromě astronoma je v něm pohřbena i jeho manželka.
Biret, punčocha a bota
V úterý začne v Muzeu hlavního města Prahy na Florenci výstava nálezů, které se v hrobě před sto devíti lety našly.
„Návštěvníci v muzeu uvidí botu, punčochu a biret neboli klobouk slavného Dána,“ slibuje náměstkyně ředitelky muzea Pavla Státníková.
Předměty byly naposledy v Praze vystaveny roku 2003, před dvěma lety je muzeum zapůjčilo na velkou výstavu o Brahovi do Dánska.
Uložení ostatků
Do hrobu se Dán vrátí už v pátek. Na třetí hodinu odpoledne týnská farnost naplánovala slavnostní bohoslužbu celebrovanou pražským arcibiskupem Dominikem Dukou za účasti hostů a vystoupení českého a dánského pěveckého sboru.
V jejím závěru vědci vrátí kosti Tychona Braha do původní hrobky v chrámu.
Na oficiální výsledky průzkumu si zvědavci počkají zhruba půl roku.
„Chceme veřejnost seznámit s průběhem výzkumu věcně a bez jakékoli příměsi senzacechtivosti. Cílem odborníků je objevit nové zajímavé skutečnosti o tomto světoznámém astronomovi,“ vysvětluje Vellev.
