Některé státy budou ve svých strategiích využívat kybernetických kapacit jako odstrašujícího potenciálu před případnými kybernetickými útoky,“ napsali zpravodajci ve své výroční zprávě.
V celosvětovém měřítku opět podle nich významně vzrostlo riziko speciálně zaměřených kybernetických útoků na klíčovou část informační infrastruktury napadených států. „Běžné kybernetické útoky jsou postupně nahrazovány utajovanými, cílenými a sofistikovanými kampaněmi,“ uvádí dále dokument.
V loňském roce podle Vojenského zpravodajství rostla kybernetická špionáž, která byla zaměřena na politické, vojenské, ale hlavně ekonomické informace. Riziko hrozby narušení kybernetické bezpečnosti České republiky je podle něj střední, ovšem s potenciálem velmi rychlého růstu.
Kybernetický útok na objednávku
Dalším zásadním trendem v oblasti kybernetických útoků sev současnosti stává tzv. „komercionalizace hackingu“, která spočívá v možnosti provedení útoku podle předem stanovených požadavků. Problematická je v tomto ohledu jeho snadná dostupnost jednotlivcům i skupinám, podpořená relativně nízkou cenou „objednávky.“ Kriminální skupiny se tímto způsobem snaží získat peníze nebo citlivé informace.
V uplynulém roce se ale kontrarozvědná činnost Vojenského zpravodajství nejvíce zaměřila na hrozby vyplývající z aktivit ruských zpravodajských služeb (především rozvědky GRU) vůči rezortu obrany. Pozornost věnovala také monitorování zpravodajských služeb Číny a jejích obchodních společností, které mohou představovat hrozbu technologické špionáže v oblasti obrany.
Naopak aktivita tzv. „hacktivistů“, kteří se zaměřují na manipulaci s veřejným míněním pomocí protestních akcí, byla na nízké úrovni.