Současný majitel chce dům zbourat a postavit na jeho místě novou „nákupní galerii“. A zdá se, že jediný, komu bude starý „obchoďák“ chybět, jsou architekti, kteří vyzdvihují jeho hodnotu. Českolipský Uran je jen jednou z mnoha staveb, které jsou příliš mladé na to, aby byly uznány za památku. Navíc jsou obtěžkány stigmatem socialismu.
Uran není líbivá stavba
„Chybět mi nebude. Není hezký. Byl hezký před dvaceti lety,“ říká Jiří, muž středního věku z České Lípy. Podobně to vidí dvě puberťačky procházející kolem: „Už je to tu moc dlouho.“ Jméno architekta Emila Přikryla z legendárního ateliéru SIAL? Nic jim neříká.
„Rozhodně to není líbivá stavba. Ale je vynikající a od mimořádně talentovaného architekta,“ říká historik architektury Rostislav Švácha, který jménem České komory architektů (ČKA) bojuje za záchranu Uranu. V čem spočívá jedinečnost kachlíčkovaného hnědého domu? „To nejde jednoduše vysvětlit. Lidé se musí sami vzdělávat, číst knihy o architektuře a zjistit, že ten ateliér SIAL byl významný. To nikomu za pár vteřin nevysvětlíte,“ říká Švácha.
Podle historika ale existují objektivní kritéria – neofunkcionalistický Uran je nejpublikovanější stavbou České Lípy v architektonických časopisech. Švácha proto jménem ČKA podal žádost na ministerstvu kultury, aby Uran prohlásilo kulturní památkou. To by zabránilo demolici, která je nyní téměř jistá.
Máj památkáři zachránili
Žádost o prohlášení Uranu kulturní památkou zatím nebyla vyřízena, vše ale nasvědčuje zamítnutí. Památkový odbor ministerstva k Uranu získal už tři ze čtyř posudků a všechny jsou zamítavé. „Ačkoli je stavba řemeslně dobře zvládnutá, chybí jí přidaná hodnota ve formě významnosti dokladu technologického vývoje materiálů či konstrukcí, které by tuto stavbu vymezily ze standardní produkce doby svého vzniku,“ uvádí se v jednom z nich. Ministerstvo k posudkům přihlédne, ale nemusí se jimi řídit. Takto byl například prohlášen za kulturní památku obchodní dům Máj na Národní třídě, který také chtěla společnost Tesco zbourat. Za chráněnou kulturní památku byl prohlášen také bývalý dům ČKD na Můstku, kde nyní sídlí obchod New Yorker. Oba příklady dokazují, že ve starých stavbách obchod provozovat lze.
Radnice nemá zájem
Českolipští politici nechtějí o Uranu pokud možno vůbec mluvit. „Já nevím, jaké stanovisko má městský úřad k Uranu,“ říká do telefonu starostka města Hana Moudrá. Místo zdůvodnění město ke kauze deníku E15 poskytlo jen strohé vyjádření stavebního úřadu. Píše se v něm, že město vydalo povolení k demolici. Podle Šváchy přitom radnice vlastní parkoviště, které majitel pro svůj projekt potřebuje. Zbourání by tedy mohla bránit.
Demoliční termín ještě nebyl stanoven – majitel musí získat sousední pozemky a řadu povolení. Rozhodnutí bourat se ale změnit nechystá. „Objekt současného OC Banco (URAN) již nevyhovuje parametrům a trendům trhu, opouštějí jej nájemníci a následně zákazníci. Objekt vyžaduje celkovou revitalizaci. Jedním z klíčových limitů jsou nízké konstrukční výšky obchodních podlaží, které neumožňují splnit požadavky současných nájemců,“ zdůvodnil demolici Uranu jeho majitel, kterým je pražská realitní společnost MPP Alfa.
Pokud bude Uran nakonec zbourán, nebude prvním svého druhu. Známý je případ obchodního domu Ještěd v Liberci od architektů Karla Hubáčka a Miroslava Masáka. Ministerstvo ho odmítlo prohlásit za památku a v roce 2009 byl obchodní dům zdemolován. Stranou zájmu ale zůstalo zničení původních interiérů DBK v Praze nebo demolice budovy Rudého práva.
Damoklův meč visí i nad dalšími mladými památkami. V ohrožení jsou nádraží v Ostravě-Vítkovicích nebo Havířově. V obou případech jde podle Šváchy o cenné architektonické klenoty. Příliš se o nich však nemluví. Vlnu nevole naopak vyvolal návrh na demolici domu na rohu pražského Václavského náměstí a Opletalovy ulice od Bohumíra Kozáka z roku 1920. „Skoro každý, kdo se dívá na starou stavbu, uvědomuje si, že to má cenu stáří. O funkcionalistické architektuře už lidi tuší, že to něco bylo a že funkcionalismus se má chránit, ale ta poválečná architektura je ohrožená, protože je moc mladá. Má stigma, že vznikala za socialismu a za Husáka. Že je to normalizační architektura,“ říká Švácha.
Slunce nad Uranem se sklání k obzoru. „Pamatuji si, když se to stavělo. Bylo to něco nového, kulatá okna a tak. Když vím, že se bude bourat, tak mi asi chybět bude,“ přemýšlí Luboš Babka z nedalekého Nového Boru. S demolicí je ale smířen, tak jako většina místních, vyplynulo z ankety. „Vážím si laických názorů. Ale u mladých staveb je to nebezpečné. Hodnotu těch staveb zatím chápe jen pár lidí. Lidé nemají informace, které by jim dovolily rozhodnout uvážlivě. Ale v generaci současných třicátníků zájem o stavby ze sedmdesátých a osmdesátých let sílí. A to je moc dobře,“ uzavírá Švácha.
