Hudba, při které si člověk dává do těla

Svůj nástroj nosí Jiří Bouda vždy s sebou. Nejrůznější rytmy totiž umí zahrát jen s využitím svého těla. Hudební styl body percussion, který si čtyřiadvacetiletý Brňan počeštil jako hru na tělo, učí od září jako první Čech ve Středisku volného času Lužánky. Lekce dává každou středu od osmi hodin večer.

„Hrát se dá luskáním prstů, tleskáním, stepováním, pleskáním rukama o stehna, hruď, břicho i zadek. Když člověk zvládne základy, může si hrát také rukama na pusu, nebo rovnou pusou. Ale i zpívat,“ vyjmenoval možnosti, které skýtá nástroj v podobě lidského těla.

O tom, že jde hrát na tělo, se Brňan dozvěděl před dvěma lety. „Kamarádi to objevili na internetu. Pak jsem odjel na studijní pobyt do Francie, odkud nebylo daleko do Barcelony na seminář muzikologa Javiera Romera Naranja, u kterého jsem absolvoval seminář body percussion pro budoucí učitele hry na tělo,“ popsal začátky Bouda.

Boudův učitel Naranjo prostřednictvím hry na tělo zkoumá fungování mozku a hra na tělo je na škole, kde působí, samostatným doktorským studiem. „Každý pohyb zaměstnává trochu jinou část mozku. Hra tak může mít dobrý vliv na soustředění, koordinaci a paměť,“ vyjmenoval student agroekologie Mendelovy univerzity výsledky výzkumu.

Koncert v koupelně

Po dvou letech Bouda dokáže zahrát žánry jako rock, funky, samba a další. Když byl mladší, hrál na housle, kytaru a dnes bubnuje na perkuse ve skupině Tubabu. Kromě hry na tělo učí hru na africké nástroje. Jeho přítelkyně v dalším kroužku učí africké tance. „Jsme taková veselá domácnost. Vůbec nejlépe se trénuje třeba v koupelně nebo na záchodě, je tam totiž dobrá akustika,“ uvedl Bouda.

Zájemci o hru na tělo nemusí mít žádné zvláštní předpoklady. „Stačí smysl pro rytmus a chuť si zacvičit,“ říká Bouda. Už po pár desítkách minut hraní se totiž člověk docela zapotí. „Líbí se mi právě to, že když hraju, v podstatě u toho tancuji,“ vysvětlil Bouda.

Do kurzu se zatím přihlásilo sedm lidí, převážně vysokoškoláci, ale i učitelka základní školy, která hru na tělo chce učit své žáky. Právě dětem, které se obvykle rychle učí, je podle Boudy hra na tělo „šitá“ na tělo.

Zatímco v Česku je hra na tělo v začátcích, v Brazílii byl loni už třetí mezinárodní festival hry na tělo. „Je to nesmírně svobodný a bohatý způsob hudebního vyjádření. Spojuje různé typy tleskání, podupávání a spoustu dalších prvků nejrůznějších národů,“ popsal Bouda. Třeba jen způsobů tlesknutí rukou existuje několik desítek. „Většina lidí zná evropské flamenkové tlesknutí. Jinak ale zní severoafrický potlesk s roztaženými prsty, v Kamerunu se tleská s pokrčenými prsty na jedné ruce a vůbec nejrychlejší je indonéský potlesk. Rekord je čtrnáct tlesknutí za vteřinu,“ předvedl potlesk hudebník.

Hru na tělo si lze vyzkoušet na workshopu v sobotu 29. ledna v Lužánkách. Ukázku hry na tělo mohou lidé vidět na Boudově webu www.bodypercussion.cz.