Server Sme.sk píše, že vědci z oxfordské univerzity a lausannského zoologického muzea nyní spojili síly a chtějí prozkoumat pozůstatky tajemné postavy. Vůbec poprvé přitom použijí moderní metody. V laboratořích podrobí rozboru chlupy, kosti i jiné části těla, které by mohly patřit yetimu. Vědci zároveň vyzývají všechny nadšence, aby poslali vlastní vzorky.
„Jako vědec mám jisté obavy, když vstupuji do této oblasti výzkumu, ale využití genetických postupů se nedá zfalšovat. Nedostanu se tedy do pozice, jestli na existenci těchto tvorů věřím, nebo ne,“ cituje Discovery Channel Bryana Sykese z Oxfordské univerzity.
Nejdřív "Akta X", pak jasné vysvětlení
Podobné testy totiž v minulosti ukázaly, že pozůstatky, které se připisovaly záhadným bytostem, byly ve skutečnosti lidské. Podle Sykese sa však těmto materiálům nikdo nevěnoval systematicky. Vědcům přitom nejde jen o potvrzení nebo vyvrácení existence yetiho. věří, že zkoumáním hominidů, čili tvorů podobných lidem, zjistí víc o našich předcích.
Teprve nedávno jsme se dozvěděli, že běžný Evropan má dvě až čtyři procenta DNA od neandrtálce, jehož jsme do té doby považovali za slepou větev vývoje. Rovněž yeti by proto teoreticky mohl být naším naším dávným příbuzným.
Ti, kteří v existenci yetiho věří, říkají, že tvor může být pozůstatkem druhu Homo Erectus nebo Giganthopiteca – obrovského lidoopa, který kdysi žil v lesích východní Asie. Sykes příliš nevěří těmto teoriím: „Když se na to ale nepodíváte, nezjistíte to,“ dodává.
Nemožné a hloupé
„Bylo by úžasné, kdybychom objevili jeden nebo víc druhů, o nichž dosud nevíme. Třeba primáty,“ řekl Sykes. „To by byl ideální výsledek.“ Vědec má s podobnými vyzkumy zkušenosti. „Některé výzkumy v mé kariéře zpočátku vypadaly nemožně a hloupě, ale nakonec přinesly skvělé výsledky,“ připomněl.
V 80. letech se například rozhodl získat DNA z historických koster a ani sám nevěřil, že to bude možné. První zprávu v Nature o tom publikoval v roce 1989.
