Za opomíjení dřevostaveb u nás zřejmě může hlavně přerušení tradice způsobené socialistickou výstavbou, která preferovala beton a panely. Jediným tehdy více rozšířeným reprezentantem z oblasti dřevěných staveb byl systém OKAL „V období reálného socialismu se dřevo jako nezpracovaná surovina ve velkém množství vyváželo do zahraničí. K výstavbě se v tehdejším Československu téměř nepoužívalo. Znám byl stavební systém OKAL, který u nás byl v německé licenci používán hlavně pro výstavbu rodinných domů. Pro konstrukce s většími rozpětími se v menší míře používaly prvky z lepeného dřeva. Oproti jiným evropským zemím se bohužel v potřebném rozsahu nevyvíjel výzkum,“ říká k příčinám dřívějšího přístupu ke dřevostavbám u nás děkan Fakulty architektury VUT v Brně Josef Chybík.
Dřevo přitom nachází využití v řadě stavebních systémů, jako je hrázdění, konstrukce s dělenými podporami, tuhými stropními platformami, kleštinové systémy, fošinkové konstrukce, těžký dřevěný skeletový systém, rámové konstrukce, moderní roubené konstrukce, panelové soustavy nebo deskový systém. „Na typizované výrobky nahlížejí někteří zájemci o výstavbu s nedůvěrou. Skepse pramení z našich panelových sídlišť. Typizované dřevěné stavby však své místo pod sluncem určitě mají. Jejich předností je, že se komponenty dají komplexně a v dobré kvalitě vyrobit v dílnách a na stavbě rychle smontovat. Pro tyto vlastnosti nacházejí řadu stavebníků,“ vysvětluje Josef Chybík.
Soustavy díky dřevu poskytují mnoho výhod, které umožňují značnou flexibilitu: v některých aplikacích lze dřevo jen stěží nahradit. V současnosti dokonce dřevo nachází uplatnění i v prostředí s vysokou relativní vlhkostí vzduchu. Například v Brně-Kohoutovicích byla před dvěma lety postavena plavecká hala, kde na nosné prvky použily prvky z lepeného dřeva.
#####Zahraniční vzory
Vzorem pro český trh v současnosti může být situace v Rakousku, severní Itálii nebo ve Švýcarsku, kde je silný trend ekologické a energeticky šetrné výstavby. U našich jižních sousedů v Rakousku nacházejí dřevostavby uplatnění i v podobě bytových domů nebo veřejných staveb jako domy pro seniory nebo mateřské školy. Využívají se u staveb do výšky čtyř podlaží, dřevěné konstrukce ale umožňují i stavbu vyšších budov, v tom případě je ovšem nutný speciální požární koncept.
Například v rámci projektu Mühlweg ve Vídni v roce 2006 vznikl komplex čtyřpodlažních obytných domů jako sociální výstavba. V Mühlwegu postavili přes osmdesát nízkoenergetických bytů. Příkladem dřevostaveb, jež přesahují zmiňovaný čtyřpodlažní limit, jsou zase objekty v německém Bad Aiblingu u Mnichova. V rámci koncepce energeticky efektivního města zde loni vznikla pětadvacet metrů vysoká osmipodlažní budova s nosnou konstrukcí ze dřeva, pouze schodišťové jádro je z důvodů ochrany proti požáru provedeno z betonu. I její opláštění je z velké části ze dřeva a tento přírodní materiál je „přiznán“ i v interiérech. Systém dřevěné stavby tohoto typu je podle odborníků ideální i z pohledu dodatečného umístění nového objektu v hustých aglomeracích. Projevila se zde i tradiční výhoda stavění ze dřeva – stavba trvala od dubna do září 2011, tedy šest měsíců.
#####Dřevo pro jakýkoli objekt
Po roce 1990 se dřevostavby začaly vracet do českého stavebnictví, o jejich reálném návratu lze ale mluvit až v posledním desetiletí. Dřevostavby se výrazněji uplatňují v případě rodinných domů, v poslední době se však objevují i příklady veřejných a administrativních staveb ze dřeva.
… Jednotlivé trakty mohou mít různou šířku. Požadavky investorů jsou řešeny zcela individuálně.
Ve prospěch většího využití dřevostaveb pro veřejné budovy mluví i současný větší akcent na šetrný provoz budov a environmentální aspekty. Dřevěné konstrukce jsou pro nízkoenergetické stavby výhodné a roli hraje také přístup k životnímu prostředí. „Zásadní charakteristikou dřeva je to, že je přírodní, průběžně se obnovující hmotou. Má velmi nízkou bilanci primární energie. Dají se z něj vyrobit tepelněizolační hmoty, které s příznivými fyzikálními vlastnostmi dokážou nahradit v současnosti používané syntetické hmoty, pro jejichž výrobu je nezbytná ropa. Dřevo má také příznivou bilanci v rámci produkce oxidu uhličitého,“ říká Josef Chybík. Dřevo se podle něj i v České republice stane materiálem, který nalezne větší rozšíření, než je tomu v současnosti, předpokladem je ale růst výzkumné základny, jejíž produkty se stanou stimulem rozvoje u nás dosud ještě poměrně málo uplatňovaných forem výroby.
